První celý letní měsíc je vlastně krátký na to, abychom si stihli užít vše dobré, co zahrada přináší, a přibrzdit špatnosti, které se rostlinám občas také dějí.
Červencové vydání časopisu Zahrádkář ročníku 2020 napoví, co dřív, co potom, co nového by se na zahradě mohlo objevit. Tady je malý výběr toho, čemu se v první polovině prázdnin věnovat a čeho si také všímat.
Zájem o stále populárnější okrasné kopřivy koleusy podnítil šlechtitele k horečné práci. Mezi zajímavé novinky patří odrůda Le Freak, jejíž listy mají dlouhé řapíky. Díky nim připomíná nový koleus převislou rostlinu. Podobnou odrůdou, ale v jiné barevné kombinaci je Grown Jeweĺ.
Koleus Spacecake; foto J. Černý
Nejpopulárnější jsou však pestře zbarvené odrůdy jako Spacecake, Presidio nebo River Walk. Řada šlechtitelských firem používá vlastní názvy odrůd, a tak se můžeme setkat se stejným kultivarem prodávaným pod různými jmény.
Ani květenství koleusu nezklame početné příznivce této rostliny; foto J. Černý
Hlavní výhodou těchto řízkovaných kultivarů je jejich velmi pozdní tvorba květenství. Ty jsou u koleusu tvořeny mnohočetnými lichopřesleny bílých nebo světle modrých drobných květů. Když rostlina vykvete, její estetická hodnota se snižuje a pěstitel musí pravidelně vyštipovat tvořící se květenství.
Při letním řezu peckovin se snažíme v maximální míře aplikovat metodu Zahnova řezu na oslabeně aktivní čípek, který je k peckovinám šetrnější. Jeho princip spočívá v tom, že postupně řezem sesazujeme nevhodnou větev na jiné nižší vhodnější rozvětvení.
Ukázka oslabeně aktivního čípku na slivoni, foto M. Makal
Toto postupné zkracování „oslabeně aktivního čípku“ (jedná se o natolik řezem oslabenou větev, že jen stagnuje v růstu a výrazně nepřirůstá) způsobí pozvolné převedení růstové funkce z původní větve na námi zvolenou větev. V následujících letech je nutné tento čípek postupně redukovat až do úplného odstranění tak, jak se poměr sil větví obrací.
Vrtule velkohlavá (Ceratitis capitata), dříve nazývaná vrtule ovocná, náleží mezi dvoukřídlý hmyz z čeledi vrtulovití. Spektrum hostitelských druhů tohoto škůdce čítá podle různých zdrojů 260 až 400 druhů rostlin. Co se ovoce týče, napadá především citrusy, dále slivoně, broskvoně, meruňky, třešně, jabloně a hrušně.
Pupárium, sameček vrtule velkohlavé a poškozená jablka
Vrtule velkohlavá pochází z teplých oblastí Afriky, odkud se postupně rozšířila na další kontinenty. Šíření vrtule velkohlavé po světě je z velké části způsobeno importem ovoce a zeleniny ze zemí, kde se vyskytuje.
Při sklizni v září 2019 si na zahradě rodinného domu v Praze-Zbraslavi pěstitel všiml jablek s typickými příznaky poškození – s červenými skvrnami v okolí vpichu, dutinkou na kladení vajíček a chodbičkami uvnitř jablka. Příznaky poškození jablek jsou nezaměnitelné s příznaky jiných původců. A to i při absenci larev uvnitř vyhnívající dutiny.
Jednou z nejvýznamnějších houbových chorob révy vinné je plíseň révy, známější mezi zahrádkáři pod označením peronospora révy vinné. Pro její rozvoj je příznivé deštivé a teplé počasí.
První skvrny plísně na listě révy; foto Pavel Pavloušek
Přezimuje na povrchu půdy nebo v půdě na zbytcích opadlých listů. Ovlhčení půdy v jarním období podpoří její klíčení. Při dešti se spory dostávají na keř spolu s odraženými dešťovými kapkami a infikují ovlhčené listy. Na konci inkubační doby se poté objevují na listech skvrny, první příznak choroby. Pak se tvoří sporangiofory se sporangie.
V červenci porosty pórku okopejte, odplevelte a letní a podzimní pórky následně nahrňte zeminou. Docílíte tak delší vybělenou část stvolu.
Zimní pórky mají kratší a tlustší stvol, nahrnutí jim sice pomůže, ale efekt není tak výrazný.
Odplevelit pór a přihrnout k němu zeminu umí na větší ploše i stroj s radličkami; foto Shutterstock
Druhá generace vrtalky létá až v druhé polovině srpna a v září (první do poloviny května – proto ho vysazujeme radši až po jejím odeznění). Než používat chemickou ochranu, vyplatí se záhon s pórem zakrýt bílou netkanou textilií a tuto na okraji záhonu zahrnout zeminou. Nechte textilii volnější, ať mají rostliny prostor na přirůstání.
V České republice hnízdí pět druhů pěnic, z nichž se na zahradách můžeme běžně setkávat se třemi.
Pěnice černohlavá, hnědokřídlá a vlašská; foto Jiří Hlaváček
Pokud pěnice v něčem opravdu nevynikají, pak je to stavba hnízda. Jednoduše spletou z několika suchých stébel jakousi mističku. Hnízdo je dokonce často průhledné, div že vajíčka nepropadnou. Nejen pro pěnice jsou keře opravdu důležité. Ptáci v nich mají svá hnízda i zdroj potravy. Bez keřů se jim zle povede. Myslete tedy na to. A ani o prázdninách nezapomeňte pravidelně doplňovat čerstvou vodu do pítka!
Předplatné časopisu Zahrádkář si můžete objednat také zpětně – v objednávce nastavte dostupná čísla vydání.
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Réva většinou intenzivně roste. Proto k péči o révu patří řez letorostů – osečkování. Bez něj by jednoleté dřevo nevyzrálo a v zimě namrzalo.
Málokterá letnička má tak výrazně barevné listy jako okrasná kopřiva, navíc dobře snáší polostín. Hodí se do nádob i na záhon; coleus sice bývá zařazován mezi hrnkové květiny, ale moderní odrůdy rozšířily jeho…
Truhlíkové a nádobové květiny začneme v červnu přihnojovat. Většinou jsou totiž spotřebovány živiny v substrátu, do kterého byly na jaře přesazeny. Nejlepší jsou hnojiva podporující kvetení v dávkách asi 0,2% roztoku jednou týdně.
