Réva většinou intenzivně roste. Proto k péči o révu patří řez letorostů – osečkování. Bez něj by jednoleté dřevo nevyzrálo a v zimě namrzalo.
U jednoletých a dvouletých sazenic révu osečkujeme v závislosti na tom, zda již máme vybudovanou opěrnou konstrukci, či ne. Ve chvíli, kdy je již konstrukce postavena, zkracujeme letorosty v případě, že dorostly na její vrchol. Pokud opora vybudována ještě není, letorosty zkracujeme zpravidla, když mají snahu se ohnout k zemi, většinou to bývá v 50–70 cm jejich délky.
Nad nejvýše položeným hroznem by na letorostu mělo zůstat aspoň 8 listů.
Máme-li vybudovanou konstrukci s vodicími dráty a dvojdrátím (většinou se jedná o vodorovné kordonové způsoby vedení, nebo rýnsko-hessenské vedení), kam během vegetace zastrkujeme letorosty, osečkujeme většinou po odkvětu, kdy letorosty narostou nad nejvyšší dvojdrátí a ještě se nezačaly ohýbat k zemi. Zhruba 20 cm nad tímto dvojdrátím letorosty zkrátíme zahradnickými nůžkami či srpem.
Letorosty osečkujeme tak, aby se nestihly ohnout, nerostly k zemi a aby si listy nezačaly vzájemně stínit. Po větších deštích by v příliš zahuštěném keři vzniklo mikroklima optimální pro šíření houbových chorob.
Révu vinnou osečkujeme většinou – opět podle bujnosti růstu – ještě jednou až dvakrát během vegetace. Porost udržujeme vzdušný a přiměřeně zahuštěný.
Odstranění růstových vrcholů podpoří růst tzv. zálistků (fazochů) v paždí listů. Také o ně je potřeba se správně postarat. Ve vrchní části keře zkracujeme tyto výhony zhruba za 3. až 5. listem. Je důležité je nad hrozny ponechat, protože jsou pro ně zdrojem asimilátů. Zálistky rostoucí níže – v zóně hroznů – se naopak většinou vylamují.
Správná úprava letorostů a vylamování zálistků révy během vegetace podpoří sladkost hroznů
Vhodnou úpravou révy během vegetace omezíme nadměrný výpar vody, vytvoříme optimálně osluněnou listovou plochu bez většího zastínění listů a výrazně podpoříme výživu hroznů.
Dostatečná asimilační plocha listů nad hrozny je nezbytná pro jejich vyzrávání. Asimiláty zvyšují sladkost hroznů. Proto se doporučuje zálistky pod hrozny vylamovat, zatímco ty nad (za) hrozny pouze zčásti zaštípnout.
Zálistky vyrůstající nad hrozny tedy krátíme zhruba v polovině jejich výšky – na délku 25 cm.
V případě, že révu nepěstujeme na opěrné drátěnce, ale jen u kovové tyče či dřevěného kůlu, tedy na svislý kordon, osečkujeme révu již před kvetením, protože letorosty ještě nejsou dostatečně vyzrálé. Pokud bychom je nechali růst stejně jako na drátěnkách, mohl by je vylámat silnější vítr nebo i silný liják.
Foto autor a Shutterstock
Podlomem se rozumí vylamování nevhodných rašících výhonů na révovém keři. Raší jak očka z dvouokých a zásobních čípků nebo tažňů, tak i ze spících oček.
Ekologické pěstitelské postupy se těší oblibě i mezi vinaři. Místo chemických přípravků na ochranu rostlin používají přírodní látky, šetrné k prostředí i lidskému zdraví.
Některé tradiční, staré odrůdy révy se vyznačují výraznou vůní a chutí připomínající jahody. Jahodové odrůdy révy se těší oblibě u zahrádkářů i malovinařů.
Aromaticky výrazné odrůdy s muškátovým aroma se těší oblibě mezi zahrádkáři kvůli chuti a vůni hroznů i díky mnohostrannému využití. Hrozny lze jíst i kvasit na burčák nebo víno.
I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.
Réva-vděčné téma,ale bohužel rady jsou pro laiky úplně zbytečné,protože odborným pojmům nerozumí.Já také ne,a proto improvizuji,buď anebo.Mám na zahradě hroznové víno už několik let,parkrát bylo i ovoce,ale poslední dva roky
téměř 200ks ,,hroznových trsů,které slibovaly až 100kg úrodu,v závěru zničila ??plíseň a letošní počasí tomu opět nahrává.Tak uvidíme,ale prosím ty,kteří radí,aby nepoužívali odborné váklady,ale hezky česky polopatě.
Podívejte se na stránky Českého zahrádkářského svazu. Třeba informace v odkaze napoví, zda Vám révu zničila plíseň, nebo padlí, a budete vědět, jak příště zakročit.
Jsem na tom opačně než Vy. Naučil jsem se sice, co je osečkování, ale nedělám ho. Nepěstuji hrozny na mošt, ale na jídlo. Takže na jaře jen ořežu, co nemá hrozny vylámu a pak vylamuji zálistky jako u rajčat. Réví nechám růst.
U nás se úspěšně pěstovala réva možná v 17. století a pak až teď, po roce 2000.
Naopak – mně jako laikovi jste velmi pomohli, konečně se v tom začínám orientovat. Víc polopatě už to být nemůže. Révu letitou jsem zdědila se zahradou a roste jako divá. Moje pokusy přežila, teď už jí v tom nebudu tolik bránit 🙂 ale pomáhat. Máme jen 2 hlavy, a co je z toho radosti, když na jaře obrazí! Také fotky jsou návodné, díky.