Zelená rajčata LSL po utržení často nedozrají jako běžné odrůdy. Jakou roli hraje etylen a které plody mají šanci dozrát?
Přijde podzim, nečekaně se ochladí a některá rajčata nestihnou dozrát. Asi to znáte. Existují postupy, jak je nechat doma takzvaně „dojít”. Má to ale smysl u rajčat typu LSL s dlouhou trvanlivostí?
Pro dozrávání ovoce (a rajče je z pohledu botaniky ovoce – bobule) je klíčový etylen. Jde o rostlinný hormon, který je za běžných podmínek obvykle plynný. Etylen se podílí např. na zpomalování prodlužovacího růstu, na tloustnutí stonků, urychluje stárnutí, způsobuje opad květů a listů a mj. přispívá i ke zrání některých plodů, třeba rajčat. Před dozráním se v nich zvýší tvorba etylenu a intenzita dýchání, což vede ke změně barvy, měknutí plodů a jejich sládnutí. Produkce etylenu roste a plod dozrává až nakonec s poklesem etylenu dozraje. U rajčat typu LSL je to ale trochu jinak.
Při dozrávání podtržených rajčat panují mezi běžnými odrůdami a odrůdami typu LSL značné rozdíly, které se projeví i na finální kvalitě plodů
Zkratkou LSL (Long Shelf Life) se označují odrůdy rajčat s dlouhou trvanlivostí plodů. Taková rajčata vydrží déle čerstvá. Jsou pevná, tvarově jednotná a dobře vybarvená, odolná proti otlaku nebo praskání a dobře snášejí skladování.
´Gallant´ F1 – raná hybridní odrůda rajčete typu LSL, jejíž plody jsou pevné, chutné, kulaté, červené bez žíhání a bez žebrování. Na jednom vijanu dozrává 10–12 plodů o hmotnosti 60–80 g. Odrůda je vhodná pro teplé i studené rychlení a polní pěstování, je vhodná ke sklizni celých vijanů, plody nepraskají, nepadají a je rezistentní k mozaice rajčete, fusariovému vadnutí a verticiliovému vadnutí
U nás jsou k dostání semena následujících LSL rajčat:
U LSL rajčat však šlechtitelé geneticky upravili proces dozrávání. Zatímco u běžných odrůd rozumně vybraný utržený plod (tedy takový, který dosáhl konečné velikosti, má semena s dokončeným vývojem a alespoň zčásti naoranžovělou barvu) díky etylenu dozraje, u LSL rajčat je to komplikovanější. Jejich geny totiž přirozenou tvorbu etylenu snižují nebo dokonce blokují.
´Pedro´ F1 je pozdní hybridní odrůda typu LSL, určená pro teplé i studené rychlení ve sklenících a fóliových krytech. V teplejších oblastech ji lze pěstovat i na poli. Rostlina je vzrůstná. Plod je středně velký až velký, kulovitý, hladký, bez žíhání a žeber, odolný proti praskání. Má velmi dlouhou dobu skladovatelnosti a dobrou chuť. Hmotnost plodu je 120–135 g
Podtržené LSL rajče tedy samo o sobě (třeba v teple na okenním parapetu) nezčervená, zůstane zelené, tvrdé a zgumovatí. Řešením je dodat etylen zvenčí. Velkopěstitelé nechávají tato rajčata dozrát v komorách s plynným etylenem. Doma k tomu potřebujete silný zdroj etylenu – opravdu zralý banán, jablko nebo klasická zralá rajčata (ne LSL). Vše vložíme do papírového sáčku a při pokojové teplotě (20–22 °C) a přiměřeně vlhkém vzduchu necháme dojít. Pozor, na příliš suchém vzduchu plody rychle odpařují vodu a scvrknou se dřív, než dozrají.
´Spencer´ (na fotce dole) je polopozdní hybridní odrůda typu LSL. Plody jsou malé, kulovité, pevné, odolné proti praskání, bez žebrování a bez žíhání. Hmotnost plodu je 30–40 g. Odrůda je určena pro teplé i studené rychlení ve sklenících i fóliových krytech. V teplejších oblastech ji lze
pěstovat i na poli. Plody dozrávají jednotně a lze sklízet celé vijany. Mají vynikající skladovatelnost
Při porovnání podtržených běžných a LSL rajčat lze obecně říct, že…
Závěr? Postup dozrávání podtržených LSL rajčat s externím zdrojem etylenu je víceméně stejný jako u jiných rajčat s tím, že zde mnohem více záleží na výběru plodů, které ho podstupují. Počítejme s tím, že malá, kamenná nebo úplně zelená rajčata vůbec nedozrají a šanci mají jen plody, které dorostly do své konečné velikosti. Chuťově budou i tak spíše slabší. Pro plnou chuť je vhodnější zajistit, aby do září nebo během září stihla dozrát všechna LSL rajčata přímo na osluněné rostlině. Koncem července nebo začátkem srpna proto zaštípneme růstový vrchol a odstraníme všechny nové květy.
Foto Pexels, Ivan Dvořák
Máte rajčata ještě zelená a blíží se první mrazíky? Poradíme, kdy je sklidit, jak je nechat dozrát a co udělat s plody, které už nedozrají.
Dny se krátí, rána stále více chladnou, a zeleninová zahrada cítí blížící se zimu. Nejvyšší čas sklizně a skladování.
Nedávno jsem sel a připravoval sadby zeleniny a už zase likviduji porosty rajčat a papriky. Tyhle podzimní chvíle opravdu nemám rád. Ani ve skleníku ne.
Současná doba prakticky smazává rozdíly většiny plodin plynoucí z místa původu, barvy, tvaru, velikosti. Tentokrát si můžeme vzít do klávesnice rajčata.
Trpí jí zejména stromy ve vyšších a uzavřených polohách (údolích), za vlhčího počasí a také více stromy s přehoustlými korunami. Protože choroba přezimuje ve spadaném listí, je důležité jeho včasné shrabání a zkompostování.
