Kam vysadit rododendron a kde naopak pěkně pokvete růže
16. 7. 2020Problematiku půdních živin vhodných pro dvě rozdílné skupiny okrasných rostlin na zahrádce lze shrnout do pojmů: málo vápníku a moc vápníku.
Obecně platí, že růže lze vysazovat na podzim od poloviny října do poloviny listopadu, výjimečně do jeho konce, a na jaře od poloviny března do poloviny dubna.
Termín výsadby však můžeme přizpůsobit typu výpěstku:
Jsou-li prostokořenné sazenice delší dobu na cestě nebo jeví-li příznaky určitého přischnutí, popřípadě nevíme, zda s nimi bylo šetrně zacházeno, namočíme je před výsadbou na 12 až 24 hodin do vody. Kůra výhonů nesmí být scvrklá, kořeny na lomu musí zůstat čerstvé.
Úspěšné výsadbě růží předchází výběr vhodného místa a příprava půdy.
Růže nejsou náročné na teplo, daří se jim od nížin do podhorských poloh. Pro umístění růží vybereme stanoviště s dostatkem slunce, nikoli však výsušná místa a úpal.
Pro jarní výsadbu musí být záhon připraven již na podzim předchozího roku, pro podzimní výsadbu jej nachystáme nejpozději v pozdním létě daného roku.
Jako půdní typ nejlépe vyhovují hluboké, hlinitopísčité až hlinité půdy s dostatkem humusu a přiměřeným obsahem živin. Studené a mokré jílovité půdy růže nesnášejí.
Zavlažovat je třeba obvykle miniaturní růže, ostatní vystačí zpravidla s dešťovými srážkami, jejich kořeny jsou dostatečně hluboké. Za déletrvajícího většího sucha nebo na extrémně výsušných místech jsou však i růže vděčné za vydatnou zálivku. Povrchové kropení, které nezasáhne kořeny, nemá větší význam. Naopak časté zvlhčování listů s pomalým osycháním napomáhá šíření houbových chorob.
Půdu již rok před vlastní výsadbou důkladně zpracujeme nejlépe hlubokým přerytím a zapravením organické hmoty – kompostu nebo proleželého hnoje. Současně se zbavujeme všech oddenků nebo kořenů vytrvalých plevelů – pýru, svlačce, bršlice, kopřivy, pcháče a dalších.
Vhodnou předplodinou jsou například rané brambory nebo luskoviny, které zlepšují strukturu půdy.
Osvědčilo se také zelené hnojení svazenkou, hořčicí, peluškou, vikví, které zapravujeme do půdy v plném květu těchto rostlin, kdy mají nejvíce hmoty.
Při podzimní výsadbě řežeme růže zásadně až na jaře, při jarní výsadbě pak současně se sázením nebo těsně po něm.
Těsně před výsadbou odstraníme poškozené, zaschlé nebo zlomené části výhonů. Kořeny upravujeme minimálně – na šíři rozevřené dlaně, tj. na 20 až 25 cm. Velikost výsadbové jámy je 0,3×0,3 m, aby kořeny mohly být volně rozprostřeny.
Kořenový krček vysazené růže by měl být asi o 5 cm hlouběji, než tomu bylo ve školce (místo očkování by nemělo být vidět). Příliš mělce (vysoko) vysazené růže nejenže jsou při silných mrazech poškozovány, ale stejně jako ohnuté kořeny mají větší sklon k tvorbě planých výhonů.
V žádném případě nedáváme do výsadbové jámy přímo ke kořenům čerstvý chlévský hnůj ani nesypeme větší množství průmyslového hnojiva.
Sazenicí při vlastní výsadbě potřásáme, aby se kyprá zemina dostala ke všem kořínkům a nevznikaly vzduchové kapsy, které způsobují šíření plísní a horší růst.
Vzdálenost keřů při výsadbě je různá podle jednotlivých skupin růží a intenzity růstu odrůd. Tak například miniaturní růže vhodné i do skalek vysazujeme na vzdálenost 0,2 až 0,3 m, mnohokvěté a velkokvěté růže na 0,4 až 0,5 m (8 až 10 rostlin na metr čtvereční), pokryvné na 0,5 m, sadové od 1 do 3 m podle vzrůstnosti, pnoucí na 1,2 až 2 m (jako volně rostoucí na pyramidách i přes 3 m) a stromkové růže na vzdálenost okolo 1 m (u miniatur s nízkými kmínky 0,5 až 0,6 m).
Stromkovým a pnoucím růžím zajistíme vhodnou opěru – dřevěnou nebo kovovou konstrukci. Opěrný kůl musí svým koncem sahat až do korunky. Stromek se vyvazuje pevně v místě očkování (těsně pod korunkou). Uprostřed kmínku bývá úvazek mnohdy problematický, neboť při uvolnění horního se může v tomto místě zlomit růže pod tíhou padající korunky.
Všechny růže sázené na podzim po výsadbě přihrneme vrstvou zeminy do výše asi 0,2 m, popř. ještě přikryjeme chvojím nebo listím. Korunku stromkových růží je třeba po ohnutí přiháčkovat do brázdy a zahrnout rovněž zeminou.
Nahrnování zeminou je ochranou před zimními mrazy. Mírné nakopčení zároveň chrání rostliny při jarní výsadbě před nočními mrazíky a odpařováním (vysycháním), protože kořeny nejsou schopny dostatečně zásobovat nadzemní část vodou. Teprve při rašení za příznivého počasí opatrně zeminu odhrneme, nejlépe za podmračného počasí nebo za deště.
Ovocné stromy můžeme začít prořezávat již v prvním měsíci roku. Podmínkou je však teplota nad bodem mrazu, které trvá aspoň několik dní po sobě. Průklest v tomto období děláme u jabloní a hrušní, u rybízu a angreštu.