Na podzim je čas vysadit růže nebo připravit jejich jarní výsadbu

16. 10. 2020

Obecně platí, že růže lze vysazovat na podzim od poloviny října do poloviny listopadu, výjimečně do jeho konce, a na jaře od poloviny března do poloviny dubna.

Termín výsadby však můžeme přizpůsobit typu výpěstku:

  • Prostokořenné rostliny je lépe sázet na podzim, protože až do nástupu tuhé zimy vytvářejí vláskovité kořínky, takže na jaře rychle raší a poněkud dříve kvetou.
  • Kontejnerované rostliny s balem můžeme sázet prakticky celoročně.
  • Růže skladované v chladírně lze na jaře vysazovat do konce května.
Výsadba sazenice růže

Výsadba růže; foto Shutterstock

Kdy je na místě namáčení

Jsou-li prostokořenné sazenice delší dobu na cestě nebo jeví-li příznaky určitého přischnutí, popřípadě nevíme, zda s nimi bylo šetrně zacházeno, namočíme je před výsadbou na 12 až 24 hodin do vody. Kůra výhonů nesmí být scvrklá, kořeny na lomu musí zůstat čerstvé.

Co k výsadbě připravit a kdy

Úspěšné výsadbě růží předchází výběr vhodného místa a příprava půdy.

Růže nejsou náročné na teplo, daří se jim od nížin do podhorských poloh. Pro umístění růží vybereme stanoviště s dostatkem slunce, nikoli však výsušná místa a úpal.

  • Nadměrné teploty podporují výskyt svilušek. Ve stínu rostliny málo kvetou, hůře vyzrávají ve dřevě, trpí více chorobami a škůdci.
  • Květy se nejlépe rozvíjejí při teplotách 15 až 22 °C. Důležité pro správný vývin růží je i mírné proudění vzduchu.
Růže Queen Elisabeth

Queen Elisabeth, starší odrůda velkokvěté růže původem z USA; foto J. Sus

Pro jarní výsadbu musí být záhon připraven již na podzim předchozího roku, pro podzimní výsadbu jej nachystáme nejpozději v pozdním létě daného roku.

Jako půdní typ nejlépe vyhovují hluboké, hlinitopísčité až hlinité půdy s dostatkem humusu a přiměřeným obsahem živin. Studené a mokré jílovité půdy růže nesnášejí.

  • Hladina podzemní vody by měla být pod úrovní 0,7 až 1,0 m.

Zavlažovat je třeba obvykle miniaturní růže, ostatní vystačí zpravidla s dešťovými srážkami, jejich kořeny jsou dostatečně hluboké. Za déletrvajícího většího sucha nebo na extrémně výsušných místech jsou však i růže vděčné za vydatnou zálivku. Povrchové kropení, které nezasáhne kořeny, nemá větší význam. Naopak časté zvlhčování listů s pomalým osycháním napomáhá šíření houbových chorob.

  • Reakce půdy by se měla pohybovat od 5,5 do 6,5 pH, tedy slabě kyselá.

Půdu již rok před vlastní výsadbou důkladně zpracujeme nejlépe hlubokým přerytím a zapravením organické hmoty – kompostu nebo proleželého hnoje. Současně se zbavujeme všech oddenků nebo kořenů vytrvalých plevelů – pýru, svlačce, bršlice, kopřivy, pcháče a dalších.

Vhodnou předplodinou jsou například rané brambory nebo luskoviny, které zlepšují strukturu půdy.

Osvědčilo se také zelené hnojení svazenkou, hořčicí, peluškou, vikví, které zapravujeme do půdy v plném květu těchto rostlin, kdy mají nejvíce hmoty.

Sazenice růže

Kořeny volně rozprostřeme do výsadbové jámy; foto Shutterstock

Postup výsadby růží

Při podzimní výsadbě řežeme růže zásadně až na jaře, při jarní výsadbě pak současně se sázením nebo těsně po něm.

Těsně před výsadbou odstraníme poškozené, zaschlé nebo zlomené části výhonů. Kořeny upravujeme minimálně – na šíři rozevřené dlaně, tj. na 20 až 25 cm. Velikost výsadbové jámy je 0,3×0,3 m, aby kořeny mohly být volně rozprostřeny.

Kořenový krček vysazené růže by měl být asi o 5 cm hlouběji, než tomu bylo ve školce (místo očkování by nemělo být vidět). Příliš mělce (vysoko) vysazené růže nejenže jsou při silných mrazech poškozovány, ale stejně jako ohnuté kořeny mají větší sklon k tvorbě planých výhonů.

V žádném případě nedáváme do výsadbové jámy přímo ke kořenům čerstvý chlévský hnůj ani nesypeme větší množství průmyslového hnojiva.

Sazenicí při vlastní výsadbě potřásáme, aby se kyprá zemina dostala ke všem kořínkům a nevznikaly vzduchové kapsy, které způsobují šíření plísní a horší růst.

Ochrana proti mrazu

Kryt proti mrazu; foto Shutterstock

Vzdálenost keřů při výsadbě je různá podle jednotlivých skupin růží a intenzity růstu odrůd. Tak například miniaturní růže vhodné i do skalek vysazujeme na vzdálenost 0,2 až 0,3 m, mnohokvěté a velkokvěté růže na 0,4 až 0,5 m (8 až 10 rostlin na metr čtvereční), pokryvné na 0,5 m, sadové od 1 do 3 m podle vzrůstnosti, pnoucí na 1,2 až 2 m (jako volně rostoucí na pyramidách i přes 3 m) a stromkové růže na vzdálenost okolo 1 m (u miniatur s nízkými kmínky 0,5 až 0,6 m).

  • Extrémní zahuštění sponu výsadby může podpořit šíření houbových chorob za vlhka a u záhonových růží ztěžuje potřebné nahrnování zeminy ke keřům na zimu.

Stromkovým a pnoucím růžím zajistíme vhodnou opěru – dřevěnou nebo kovovou konstrukci. Opěrný kůl musí svým koncem sahat až do korunky. Stromek se vyvazuje pevně v místě očkování (těsně pod korunkou). Uprostřed kmínku bývá úvazek mnohdy problematický, neboť při uvolnění horního se může v tomto místě zlomit růže pod tíhou padající korunky.

  • U stromkových růží si jarní výsadbou ušetříme práci s přezimováním v prvním roce. Korunku nakláníme již v roce výsadby tak, abychom usnadnili její zazimování v půdě. V následujících letech se na zimu kmínek ohýbá k zemi – vždy směrem k řezné ráně u paty kmene.
Nakopčené seřezané růže

Ochrana růží kopečkem zeminy; foto Shutterstock

Všechny růže sázené na podzim po výsadbě přihrneme vrstvou zeminy do výše asi 0,2 m, popř. ještě přikryjeme chvojím nebo listím. Korunku stromkových růží je třeba po ohnutí přiháčkovat do brázdy a zahrnout rovněž zeminou.

Nahrnování zeminou je ochranou před zimními mrazy. Mírné nakopčení zároveň chrání rostliny při jarní výsadbě před nočními mrazíky a odpařováním (vysycháním), protože kořeny nejsou schopny dostatečně zásobovat nadzemní část vodou. Teprve při rašení za příznivého počasí opatrně zeminu odhrneme, nejlépe za podmračného počasí nebo za deště.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

25. 10. 2020

Tipy pro tvůrčí duše a pietu: dušičkové vazby s bodláky

Jakkoliv prostě zní botanický název a lidové označení této rostliny – štětka soukenická, jednoduše bodlák – ve vzpomínkových aranžmá jí svěřujeme čestné místo. Spolu s dalšími v pietní vazbě uctívá Památku zesnulých.

zobrazit další rady a tipy