Vyhledávání článků podle tagu září

Krátké zářijové dny, snižující se teploty a vlhko podporují houbové nebo bakteriální choroby na všech pěstovaných druzích ovoce a zeleniny.

Fyziologickou skvrnitost neboli hořkou pihovitost jablka poznáme na slupce podle tmavších, 2–6 mm velkých, mírně propadlých hnědavých skvrnek. Jejich vinou plod hořkne.

Díky pěstitelově péči dokážou letničky zdobit záhony a zahrady do konce léta. Připomeňme si, jak podpořit vybrané druhy.

Odstřihujeme odkvetlé květy trvalek mimo těch, z nichž potřebujeme semena, a těch, které ještě i po odkvětu dlouho do zimy zdobí záhony.

K účinné obraně záhonů před slimáky přispívá, když omezujeme jednotlivé fáze jejich rozmnožování. Největší efekt přináší likvidace vajíček.

Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.

Ředkvičky jsme si oblíbili jako časnou jarní zeleninu. Na záhonech se jim však daří i na přelomu léta a podzimu. Lépe než během letních veder.

Teplé letní měsíce prospívají vyzrávání broskve, její chuti, obsahu cukru, odlučitelnosti dužniny od pecky. Podporují i zásobení broskvoně živinami na zimu a jaro.

Samičky píďalky kladou na podzim na větve a větvičky vajíčka, ze kterých se zjara líhnou housenky. Požírají rašící pupeny, květy, později poškozují listy, plody, jádra i pecky.

Pozdní hlávkové a čínské zelí, kapusta kadeřavá, celer bulvový, zimní mrkev, zimní ředkev i tykve se při mírném počasí, dostatku vody a živin stále ještě vyvíjejí.