Díky zásobení trhu zeleninou skladovanou v téměř dokonalých chladírnách a dováženou z celého světa nemáme obavy, že bychom během Vánoc strádali nedostatkem vitamínů.
Člověk potřebuje vitaminy v relativně nepatrném množství. Pro zachování života a dobrého fyzického i psychického zdraví jsou však tyto organické látky nezbytné.
I počátkem listopadu ve skleníku sklízíme. V nevytápěném chráníme rostliny netkanou textilií. Vysejeme mrkev a petržel na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.
V říjnu je čas na přípravu záhonu pro podzimní výsev kořenové zeleniny – mrkve a petržele. Zryjeme, uhrabeme, případně připravíme hrůbky.
Zahrada odměňuje pěstitele také během října, kdy nastává čas dokončit sklizeň kořenové zeleniny a úrodu uskladnit.
Pozdní hlávkové a čínské zelí, kapusta kadeřavá, celer bulvový, zimní mrkev, zimní ředkev i tykve se při mírném počasí, dostatku vody a živin stále ještě vyvíjejí.
Kořenová zelenina, zejména mrkev, různé formy petržele a celer bývá poškozována několika významnými škůdci, kteří mohou výrazně zhoršit výsledky pěstování.
Také ve vyšších nadmořských výškách jaro už obvykle dovoluje vysévat na záhony kořenovou i jinou zeleninu. Za příznivých podmínek lze pod netkanou textilii sít i okurky nakládačky.
Do volné půdy vyséváme druhy zelenin, které jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
Při promýšlení, které druhy zeleniny pěstovat na zahrádce, se hodí plánovat hned tři sezony naráz. Přinášíme příklad osevního postupu.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
