Díky zásobení trhu zeleninou skladovanou v téměř dokonalých chladírnách a dováženou z celého světa nemáme obavy, že bychom během Vánoc strádali nedostatkem vitamínů.
Člověk potřebuje vitaminy v relativně nepatrném množství. Pro zachování života a dobrého fyzického i psychického zdraví jsou však tyto organické látky nezbytné.
I počátkem listopadu ve skleníku sklízíme. V nevytápěném chráníme rostliny netkanou textilií. Vysejeme mrkev a petržel na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.
V říjnu je čas na přípravu záhonu pro podzimní výsev kořenové zeleniny – mrkve a petržele. Zryjeme, uhrabeme, případně připravíme hrůbky.
Zahrada odměňuje pěstitele také během října, kdy nastává čas dokončit sklizeň kořenové zeleniny a úrodu uskladnit.
Pozdní hlávkové a čínské zelí, kapusta kadeřavá, celer bulvový, zimní mrkev, zimní ředkev i tykve se při mírném počasí, dostatku vody a živin stále ještě vyvíjejí.
Kořenová zelenina, zejména mrkev, různé formy petržele a celer bývá poškozována několika významnými škůdci, kteří mohou výrazně zhoršit výsledky pěstování.
Také ve vyšších nadmořských výškách jaro už obvykle dovoluje vysévat na záhony kořenovou i jinou zeleninu. Za příznivých podmínek lze pod netkanou textilii sít i okurky nakládačky.
Do volné půdy vyséváme druhy zelenin, které jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
Při promýšlení, které druhy zeleniny pěstovat na zahrádce, se hodí plánovat hned tři sezony naráz. Přinášíme příklad osevního postupu.
Během dubna je již nutné první sečení, sekejte hodně nízko, podpoříte tím odnožování trav. Můžete začít i s přihnojováním, ale – na jaře mají traviny obrovskou růstovou sílu, ke které jim pomáhají uložené zásobní látky. Přirozené živiny vystačí zhruba do června.
