Vyhledávání článků podle tagu mrkev

Vysévat okurky pro bohatší sklizeň lze až do června. Rovněž  cukety a dýně Hokkaido. Budou sice později, ale vydrží víc sucha i výkyvy počasí.

Podle vývoje počasí pokračujeme s výsevy kořenové zeleniny a staráme se o předpěstovávané sazenice. Můžeme zkusit vysít předklíčenou petržel.

V zahrádkářské literatuře najdete k pěstování mrkve základní radu: Sejte mrkev do kvalitní hlinitopísčité půdy s dostatkem humusu.

Pokud jsme v říjnu nepřipravili záhon pro mrkev a petržel, můžeme se do rytí a urovnávání půdy pustit během listopadu a posléze kořenovou zeleninu vysít.

Radost z vlastní úspěšné sklizně zeleniny prodlouží správné uskladnění. Připomeňme si osvědčené postupy a rady, jak plodiny uchovat.

K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.

Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.

Tak nám ta příroda docela zatápí. Tedy spíše zchlazuje – sněhem a teplotami. Aspoň si můžeme vyzkoušet březnové výsevy na sníh.

Mrkev lze pěstovat prakticky od nížiny do hor. Svědčí ji vzdušné stanoviště. Na lehkých půdách vytváří nejlépe a bez deformací kořeny odpovídající tvarem vybrané odrůdě.

Tomu, kdo vysazuje za okno jen květiny, může připadat zvláštní pěstovat tam plodiny. Ale příznivci zeleniny dobře vědí, co je radost z úrody v truhlíku.