Pravý červenoplodý jedlý jeřáb byl nalezen kolem roku 1820 v okolí obce Ostružná na Jesenicku. Pastevce ovcí tam zaujal strom, jehož jeřabiny mu zachutnaly.
Mnohé odrůdy meruněk velice špatně rozvětvují a tvoří málo plodonosného obrostu. Sadaři proto doporučují posílit plodnost koruny a provést Šittův řez.
Stále oblíbenější jsou dnes listové formy čekanky, tedy zelenolisté a červenolisté čekanky hlávkové neboli salátové.
Réva většinou intenzivně roste. Proto k péči o révu patří řez letorostů – osečkování. Bez něj by jednoleté dřevo nevyzrálo a v zimě namrzalo.
Jsou to nenáročné trvalky a dobře rostou. Kvetou od konce května do začátku července. Na jednom místě vydrží šest až osm let i déle a hodí se i do kompozice na jeden záhon.
Pro bylinné pivoňky platí, že od srpna do poloviny září nejlépe snášejí přesazení, se kterým bývá spojeno rozdělení trsu. I jiné rostliny se nyní dobře množí.
Ustálenost srpnového počasí je příslibem pohody a vyrovnanosti druhé poloviny prázdnin. Pravděpodobnost relativně klidného počasí je vysoká.
Před sklizní ovoce a v jejím průběhu pravidelně kontrolujeme dozrávající jádroviny a peckoviny, zda plody neohrožují choroby nebo škůdci.
Na rostlinách v zahradách škodí desítky druhů mšic z těch více než šesti stovek druhů, které se vyskytují v Česku. K nejběžnějším patří následující druhy.
Ze záznamů meteorologických měření v pražském Klementinu, které tu shromažďují zhruba čtvrt tisíciletí, vyplývá, že červenec je nejteplejším měsícem roku.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
