Staré přehoustlé keře angreštu a rybízu je možné po sklizni prořezat. U keřů olistěných navíc snáze odhadneme, který je přehoustlý a co odstranit.
Všechny trvalky, které se příliš rozrostly a na vyčerpané půdě přestávají kvést, můžeme dělením zmladit nebo rozmnožit.
Mnozí se rozplýváme nad jedinečnou chutí rajčat pěstovaných na zahrádce. Už kvůli ní je dobré sledovat, jak dozrávají, a sklízet plody včas.
Škvoři patří v zahradách k užitečnému hmyzu. Živí se mšicemi či jiným drobným hmyzem, vajíčky a larvami. Ale jsou také hmyzem všežravým.
Teplé letní měsíce prospívají vyzrávání broskve, její chuti, obsahu cukru, odlučitelnosti dužniny od pecky. Podporují i zásobení broskvoně živinami na zimu a jaro.
Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit.
Cibuli ze sazečky a zimnímu česneku svědčí, když dozrají v sušší půdě. Zlepší se tím jejich skladovatelnost. Proto před sklizní končíme se zavlažováním.
Po sklizni pečujeme o jahodník podle stáří porostu. Buď odstraňujeme šlahouny, plevel i nastýlku, nebo záhon rušíme, případně plánujeme nový.
V období bujné vegetace můžeme na zahradě vidět řadu užitečných živočichů, hmyz, ptáky i savce, kteří žijí ve svých přirozených úkrytech.
V Japonsku už začátkem sedmdesátých let minulého století začali zpracovávat zemědělské odpady s přispěním žížal, a tak vyrábět žížalí kompost.
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech růže, hortenzie, šeříku, tavolníku, dřišťálu, mahonie, hlohyně a dalších. Rozvoj infekce zastaví včasný chemický zásah.
