Cibuli ze sazečky a zimnímu česneku svědčí, když dozrají v sušší půdě. Zlepší se tím jejich skladovatelnost. Proto před sklizní končíme se zavlažováním.
Česnek sklízíme tak, aby palice byly plně vyzrálé, ale nepřezrálé. Tím získají kvalitu pro dlouhou skladovatelnost. Česnekové palice rozpadající se na stroužky jsou mnohem náchylnější na tzv. trouchnivění a nehodí se již ke skladování. Česnek tedy není dobré sklízet až po úplném odumření natě.
Než se palice na česnekovém stvolu narovná, česnek sklídíme. Tedy v okamžiku zachyceném na prostřední kresbě. Někteří pěstitelé doporučují okamžik, kdy je palice zhruba v pravém úhlu ke stonku. Kresba Shutterstock
Česnek po sklizni; foto Shutterstock
Vždy se vyplatí aspoň po dvou až třech letech nakoupit novou bezvirózní sadbu uznané odrůdy se zdravotním certifikátem.
Za termín vhodný pro sklizeň cibule kuchyňské ze sazečky je považována fáze, kdy se na záhoně začíná pokládat nať. Nebo jinými slovy – nať se v krčku láme a polehne u 2/3 rostlin. Sklízíme za suchého počasí a vytaženou cibuli necháme, pokud to počasí dovolí a je slunečno, ještě na záhoně několik dnů ležet.
Přezrálá cibule kuchyňská je mnohem náchylnější ke krčkové hnilobě.
Cibule ke sklizni; foto Shutterstock
Vyváženou chuť a vůni dává řadě pokrmů cibule. Pro pěstování na zahradě můžeme odrůdy vybírat i podle toho, jak ji používáme v kuchyni.
Jaro klepe na dveře a mnozí se stále ještě rozhodují , zda vysadí cibuli ze sazečky, nebo ji vysejí ze semen. Probereme výhody a nevýhody obou způsobů pěstování.
Šlechtění zeleniny a květin má v Česku dlouhou tradici. Patří k ní i Jitka Hrubešová ze šlechtitelské stanice v malé obci Vinary. Šlechtí tu odrůdy košťálové, kořenové a cibulové zeleniny. S geny táty…
Skladovatelnost zeleniny ovlivňujeme už na zahradě. Například vhodně vybraná a ve správné době vysazená odrůda cibule kuchyňské vydrží do příští sklizně této plodiny. Výběr dlouhodobě skladovatelné odrůdy Ranější odrůdy nejsou obvykle dlouhodobě skladovatelné,…
Teplé slunné dny, které přicházejí uprostřed zimy, mohou způsobit mírné proudění mízy, hlavně na osluněných a ohřátých stranách kmenů. Značné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí pak kmeny nevydrží a popraskají.
