Broskvoně, které jsme nestihli dříve prořezat, můžeme upravit do konce května – po opadu neoplodněných, ve vývoji opožděných či nemocných plůdků.
U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují.
Stromky, které jsme vysadili na podzim nebo na jaře a které do konce května ještě nevyrašily, zkusíme oživit následujícím postupem.
Méně časté, ale známé druhy zeleniny, jako je rebarbora nebo chřest, mají sezonu na jaře. Naopak křen vyžaduje drobné pěstitelské postupy na podzim.
Zahradu na venkově bychom měli upravovat tak, aby odpovídala místním pěstitelským tradicím, klimatickým poměrům i okolní přírodě.
Vyberte raději nižší druhy, neboť v podmínkách opečovávané zeleninové zahrádky porostou výborně a nebudou zelenině konkurovat.
K oživení nejrůznějších míst zahrady se hodí rostliny v rozměrných nádobách. Čím pečlivěji je zasadíme, tím lépe se jim bude dařit.
Zkušení pěstitelé často radí vyčkat s výsadbou teplomilné zeleniny na venkovní záhon až do začátku června – až se zvýší teplota půdy.
Nastal čas pro rozmnožování rostlin měkkými – bylinnými – řízky. Můžeme tak množit například i okrasné listnaté keře pro živé ploty.
Po ledových mužích vysazujeme ven všechny choulostivé předpěstované letničky.
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
