Broskvoně, které jsme nestihli dříve prořezat, můžeme upravit do konce května – po opadu neoplodněných, ve vývoji opožděných či nemocných plůdků.
Strom prosvětlíme tak, aby pravé plodné výhony nesly nanejvýš 5 plodů, nepravé plodné výhony 1–2 plody a kyticový obrost uvnitř koruny po 2 plodech. Podrobné vysvětlení předchozích pojmů najdete v článku o řezu broskvoní podle typu výhonů.
Technika ruční probírky plůdků broskvoně; foto Josef Sus
Dostatečná listová plocha je velice důležitá pro vývoj kvalitních plodů.
Nakonec řezem zredukujeme i plodonosné dřevo: Výhony s plody zkrátíme tak, že nad nejvýše rostoucím plodem zůstane jeden list. U výhonů bez plodů ponecháme jen 2–3 spodní listy.
U broskvoní bez plodové násady, kde květy buď zmrzly, nebo nebyly opyleny, využijeme roku bez úrody ke zmlazení stromů a to nejen těch starých. Přirozená pauza v plodnosti je pro zmlazení zvlášť výhodná.
U broskvoní, kde se v minulých letech vyskytla nepatogenní chloróza (kalcióza) kvůli nedostatku železa, začneme aplikovat vhodná hnojiva a to přes listy.
Proč a jak omezovat plodnost slivoní, broskvoní, meruněk, jak je to s regulací úrody třešní a višní, čemu napomáhá jarní řez peckovin a lze jeho účinek srovnat s řezem jádrovin?
Stromky, které jsme vysadili na podzim nebo na jaře a které do konce května ještě nevyrašily, zkusíme oživit následujícím postupem.
Dobré pro řez broskvoní je umět rozlišovat různé druhy výhonů této ovocné dřeviny. Nejlepší z broskví se tvoří na pravých plodných výhonech.
Řez broskvoní se liší od řezu jiných ovocných druhů. Každoročně u nich provádíme hluboký řez. Nikdy je neřežeme během vegetačního klidu.
Protože mnohé odrůdy meruněk velice špatně rozvětvují a tvoří málo plodonosného obrostu, doporučuje se u nich v prvních letech po výsadbě zaštípnout hlavní výhony zhruba v polovině června, tedy v době, kdy se na výhonech vyvinulo 12–15 listů.
