„Až poté, co vykvétají první cibuloviny, odstraníme loňské zbytky rostlin,“ popisuje Adam Baroš svou zkušenost s pěstováním vybraných trvalek v mulčovaném záhoně.
Dobré pro řez broskvoní je umět rozlišovat různé druhy výhonů této ovocné dřeviny. Nejlepší z broskví se tvoří na pravých plodných výhonech.
Řez broskvoní se liší od řezu jiných ovocných druhů. Každoročně u nich provádíme hluboký řez. Nikdy je neřežeme během vegetačního klidu.
Většině cibulových květin vyhovují středně těžké, propustné a humózní půdy, které nebyly přímo hnojeny čerstvým chlévským hnojem. Narcisy mají rády těžší půdu, hyacinty naopak lehčí.
Ze skalky postupně odstraníme zimní kryty rostlin. Na podzim vysázené skalničky bývají mrazem povytažené, a tak je třeba je přitlačit.
Výhodné je předklíčení begonií a to na sucho při teplotě 15–20 °C, ve tmě. Zhruba po jednom týdnu se na plošší straně hlízy objeví malé puky.
Pod sklo čili do skleníku, pařeniště nebo na jiných vyhovujících místech, můžeme začít vysévat letničky, které vyžadují kratší dobu předpěstování:
Připravíme si pomůcky potřebné pro jarní postřik ovocných stromů, abychom ho ve vhodnou chvíli mohli aplikovat. Rozhodujícím předpokladem bude teplota vyšší než 15°C.
Mladý živý plot vedeme do výšky jen pozvolna. Horní vrcholy výhonů, které jsme po letním řezu ponechali, aby vyzrály, zkrátíme nyní asi 25–30 cm nad úrovní řezu v předešlém roce.
Průměrná denní teplota prvního jarního měsíce se zvyšuje, její výkyvy jsou častější nejen mezi dnem a nocí, ale i den po dni.
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.
