Ze skalky postupně odstraníme zimní kryty rostlin. Na podzim vysázené skalničky bývají mrazem povytažené, a tak je třeba je přitlačit.
Skalku vyčistíme a vyplejeme. Ptáci by si mohli všimnout mělce kořenících rostlin a začít je vytahovat; proti tomu se hodí položit na skalku králíkářské pletivo.
Skalka láká i myši; pokud neohrozíme jiné živočichy nebo děti, můžeme si pomoci pastičkami.
Skalničky, které jsou ve svém růstu rozpínavé, je vhodné v tomto období omezovat. Výsadbou nahrazujeme ty, které už dožily, a přidáváme nové druhy. Věnujeme se též množení rostlin výsevem nebo vegetativně.
Foto Pixabay
K rostlinám přidáváme podle jejich nároků na půdu trochu kompostu, nebo směsi kompostu s pískem. V úvahu vezmeme i možnou vápnomilnost. Přídavek vápníku zajistíme mletým vápencem, drcenou starou omítkou a maltou).
V období sucha zaléváme, nejlépe mlžením v časných večerních hodinách.
Jakmile půda oschne, ostřiháme staré listy jahodníku. Nikdy listy nevytrháváme; uvolnili bychom tím středy rostlin, poškodili bychom kořeny a úroda by byla nižší.
Pěkné jarní dny nás lákají ven, a tak se konečně můžeme věnovat činnostem, které jsme si naplánovali. V ovocné zahradě máme co dělat klidně od rána do večera.
Klíčící rostliny potřebují optimální podmínky, aby se zdárně vyvíjely. Připomeňme, že jde hlavně o dostatek světla, odpovídající teplotu a po vzejití rovněž o vzdušnost prostředí.
Výhodné je předklíčení begonií a to na sucho při teplotě 15–20 °C, ve tmě. Zhruba po jednom týdnu se na plošší straně hlízy objeví malé puky.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
