Zkušený palynolog nebo paleobotanik dokáže vyčíst z pylu bříz, ale nejen z něj, kapitoly o dějinách a vývoji flóry na Zemi.
Hlíznaté begonie mohou k radosti svých příznivců vstupovat do nového vegetačního období už od druhé poloviny února.
Na přelomu prosince a ledna vstupuji do nové zahrádkářské sezony ve skleníku. Nabízím postupy, které se mi osvědčily při pěstování květin.
Obaleče jablečné pokládáme v tuzemských podmínkách bezesporu za nejzávažnější škůdce jablek. Způsobují obávanou červivost.
Do konce března můžeme vápnit a hnojit ovocné stromy a keře kompostem, fosforem a draslíkem v minerálních hnojivech.
Teplejší část března využijeme k ošetření proti velmi drobným roztočům. Tyto hálčivce čili vlnovníky odstraňujeme před rašením pupenů.
Z luskové zeleniny pěstujeme na zahradách nejčastěji hrách setý dřeňový. Jeho semena sklízíme a vylupujeme z lusků v době, kdy jsou zelená, šťavnatá a sladká.
Tak nám ta příroda docela zatápí. Tedy spíše zchlazuje – sněhem a teplotami. Aspoň si můžeme vyzkoušet březnové výsevy na sníh.
Potřebujeme-li studený skleník nebo pařeniště trochu vyhřát, můžeme to provést tradičním venkovským způsobem, hnojem. Nejvíc hřeje hnůj koňský – intenzivně a krátce.
Příroda se v březnu probouzí a první zásahy proti škodlivým organismům patří k důležitým pěstitelským krokům. Později už nemusí být tak úspěšné jako časně na jaře.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
