Díky šlechtění jsou stellary, česky hvězdicovité pelargonie, poměrně novou, přesto značně vyhledávanou odrůdou milovníků balkonových květin.
První rostlinu této skupiny vyšlechtil v padesátých letech zahradník Ted Both v Austrálii. Postupně křížením s klasickými páskatými pelargoniemi (Pelargonium zonale) vznikaly další kultivary.
V roce 1966 se několik rostlin dostalo do Evropy a od té doby je to nejrychleji se rozvíjející skupina pelargonií. Do současnosti již bylo vyšlechtěno několik stovek kultivarů. Nyní jsou velmi oblíbené především v západní a severní Evropě, v USA a Austrálii. I u nás se těší stále větší oblibě a jsou k vidění na mnohých výstavách, kde velmi často patří k nejvíce obdivovaným rostlinám.
Šlechtění v současné době probíhá hlavně v Anglii a ve Švédsku. U nás byl průkopníkem ve šlechtění stellarů pan Bohumil Bradna z Nového Bydžova. Nyní se šlechtěním zabývá několik členů Specializované základní organizace Českého zahrádkářského svazu Pelargonie Loděnice.
Stellary, český název hvězdicovité pelargonie, vznikl díky tvaru květů u prvních, jednoduše kvetoucích kultivarů, které připomínají hvězdu. Listy jsou zase mnohdy podobné listům javoru.
Listy stellaru připomínají svým tvarem listy javoru
Nároky na pěstování se v ničem neliší od nároků běžně pěstovaných pelargonií:
Jedná se tedy o zcela nenáročné rostliny, které jsou vhodné i pro začátečníky. Jen některé pestrolisté miniatury bych doporučoval spíše zkušenějším pěstitelům.
Foto autor
Rádi si všímáme, jak pěkně vypadají okna, balkony, terasy a další místa, která zdobí zdravé muškáty. Připomeňme, co pelargonie může poškodit.
Nejsnáze muškáty zakoření z postranních krátkých, jen vylomených výhonků. Použít můžeme i ne příliš měkké stonkové řízky pelargonií.
Pelargonie patří do čeledi kakostovitých (Geraniaceae). Ve světě je proto častěji označují souhrnným názvem geranie.
Klasické vzpřímené nebo převislé pelargonie zdobí domy a zahrady v takové míře, že poněkud zastiňují existenci muškátů s atraktivně zbarvenými listy.
Pro výsadbu stromku vyhloubíme dostatečně velkou jámu, do níž zatlučeme kůl, který je zároveň možné využít jako ochranu před sluncem. Stromek proto sázíme severně od kůlu.
