Pěstujeme zdravé muškáty bez chorob, škůdců a vad

5. 8. 2022

Rádi si všímáme, jak pěkně vypadají okna, balkony, terasy a další místa, která zdobí zdravé muškáty. Připomeňme, co pelargonie může poškodit.

Z abiotických (neparazitních) poruch je nejčastější korkovitost listů, která se objevuje na muškátech při nadměrné zálivce.  Na vině pak bývá přílišná vlhkost pěstebního substrátu. Příčinou se však může stát také dlouhodobější období s vyšší vzdušnou vlhkostí.

Zdravé muškáty zaléváme přiměřeně, abychom jim nepřivodili abiotickou korkovitost listů

Abiotická korkovitost listů muškátů vzniká z nadměrné zálivky

Nadbytek vody v rostlinných pletivech způsobuje na spodní straně listů bradavičnaté zduřeniny (intumescence), které se v pozdějších fázích z důvodu odumření zduřelých buněk mění v typickou korkovitost.

Počátek korkovitosti muškátu

Intumescence – počátek korkovitosti na listech muškátu

Nevhodná zálivka (většinou příliš studenou nebo teplou vodou na list) může být příčinou abiotické skvrnitosti listů.

Abiotická skvrnitost listů

Abiotická skvrnitost listů

Další abionózy pelargonií a jejich příčiny popisuje Rostlinolékařský portál.

Choroby muškátů: prevence a léčba nebo likvidace

Protože pěstitelé množí muškáty většinou vegetativně, nejsou vzácností virové choroby. Příznaky infekčních chorob se projevují různě – zesvětlením až žloutnutím listů, světlými skvrnami různého tvaru, kadeřením a jinými deformacemi listů, změnou barvy květů, zakrnělým růstem apod.

Zdravé muškáty může poškodit také Virová žlutá skvrnitost

Virová žlutá skvrnitost muškátů

  • Muškáty chráníme odběrem řízků výhradně ze zdravých rostlin a okamžitou likvidací napadených pelargonií.

Pravděpodobně nejzávažnější chorobou muškátů je bakteriální skvrnitost a vadnutí (Xanthomonas hortorum pv. pelargonii). Nejprve jednotlivé listy za slunečného počasí vadnou, postupně pak žloutnou, vytvářejí se na nich průsvitné a později hnědé skvrny, zasychají a odumírají.

Bakteriální skvrnitost a vadnutí ohrožují zdravé muškáty

Bakteriální skvrnitost a vadnutí

  • Napadené rostliny okamžitě odstraňujeme (nesmí přijít do kompostu a nesmíme z nich odebírat řízky). Všechny pěstební nádoby a nářadí, které přišlo do styku s napadenými rostlinami, vhodným způsobem dezinfikujeme.

Vadnutí a hniloby kořenů muškátů však mohou způsobovat i některé půdní mikroskopické houby jako např. Pythium spp., Cylindrocladium scoparium, Verticillium dahlie, Phytophtora cactorum.

  • V těchto případech chráníme zdravé muškáty používáním kvalitních pěstebních substrátů, okamžitou likvidací napadených rostlin a popřípadě aplikací přípravků na ochranu rostlin.

Jak dostupné jsou aktuálně povolené přípravky v balení pro hobby pěstitele, to lze pro jednotlivé choroby ověřit v Rostlinolékařském portále.

U muškátů páskatých se poměrně často objevuje rzivost (Puccinia pelargonii-zonalis), pro kterou jsou typické hnědé polštářky spor na spodní straně listů. Na vrchní straně listů jsou patrné jen žluté skvrny. Silněji napadené listy opadávají a často odumírají i celé rostliny.

Rzivost listů, další z postižemí, které může poznamenat zdravé muškáty

Rzivost listů pelargonií

  • Základem ochrany je pěstování odolnějších kultivarů, nepřehnojování dusíkem a především vhodná zálivka (méně často, ale důkladně, ne na listy).

Příčinou skvrnitosti listů však mohou být i některé další mikroskopické houby (například Macrosporium pelargonii, Cylindrocladium scoparium nebo Alternaria spp.).

Z chorob houbového původu zmiňme ještě šedou hnilobu, pro kterou jsou typické husté šedé povlaky houby na napadených a zahnívajících částech listů, stonků i květů.

  • Zdravé muškáty bráníme před ovlhčením a včas odstraňujeme napadené části.

Mšice a další škůdci na pelargoniích

Z živočišných škůdců napadají pelargonie mšice, které zapříčiní různé listové deformace. Rovněž přenášejí virové choroby.

Zdravé muškáty jsou vystaveny atakům mšic

Mšice na spodní straně listu

Občas pelargonie napadají molice, známé jako bílé mušky.

  • Použít proti nim můžeme většinu přípravků na mšice, avšak žádný z nich není účinný na vajíčka ani na pupária molic. Proto postřiky třikrát po sobě opakujeme a to v intervalech 10–15 dnů.

Velmi často na muškátech škodí i housenky můr (nejčastěji Autographa gamma, Phlogophora meticulosa, Mamestra spp. aj.). Většinou se setkáváme jen s jejich požerky, protože housenky zůstávají přes den schovány.

List se stopami po housenkách

List muškátu poškozený požerkem housenek

  • Ve většině případů si vystačíme sběrem housenek (ve večerních hodinách). Pouze v nejnutnějších případech použijeme insekticidní ochranu.
Zdravé muškáty napadají červci

Červci na muškátu

Poměrně méně častými škůdci v našich podmínkách jsou červci, především červec citroníkový (Planococcus citri).

Na rostlinách se projevuje bílými vatovitými chomáčky nebo drobnými průsvitnými pukličkami.

  • Ochrana je poměrně obtížná.

Méně obvyklými škůdci jsou smutnice (Scariadae).

Průsvitné štíhlé a 4–7 mm dlouhé larvy žijí v půdě, kde se živí nejen organickými zbytky, ale i mladými kořínky rostlin.

Také přípravky proti škůdcům lze vyhledat v Rostlinolékařském portále.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

13. 8. 2022

Živé ploty z jehličnanů během srpna sestřihneme a prořežeme

V srpnu sestřihneme živé ploty z jehličnatých dřevin. Stěny plotu udržujeme skloněné. Svislé stěny by se snadno odspodu vyholovaly. Ideální tvar je dole širší, směrem vzhůru se mírně zužující.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x