Nejnovější

Trávník

Trávník

12. 7. 2016

Na počátku prázdnin či krátce před dovolenou trávník posekejte na výšku 3-4 cm a důkladně zalijte. Větší plevelné rostliny vypíchněte a následující den rozhoďte rovnoměrně trochu hnojiva pro trávník s obsahem herbicidu proti dvouděložným plevelům.

Při horkém a suchém počasí je lépe prodloužit intervaly mezi sečením a ponechat trávník vyšší, snáze tak urží vláhu v půdě při případné zálivce a lépe překoná nepříznivé období. Pokud sečeme stále nízko (na 3-4 cm), můžeme počítat s tím, že v něm brzo vzniknou holá místa na kterých se objeví mech a plevel. Dobré je proto sekat trávník, až při jeho výšce 8-10 cm a sekáním snížit na výšku 5-6 cm. Posekanou trávu navíc můžeme ponechat rovnoměrně rozhozenou na trávníku jako ochranu před odpařováním. Lépe jsou na tom majitelé sekaček s mulčováním.

I přestože traviny koření poměrně mělce, přežívá trávník delší období sucha lépe než ostatní kultury. I když suchem vybledne, žijí dál jeho kořeny. Po větším přísunu vody pak rychle opět obrůstá a travní plocha se opět zazelená.

Trávníky prorostlé jetelem plazivým jsou na půdách chudých dusíkem. Traviny na takovýchto půdách zpravidla strádají a o to snáz se jetel, který patří ke ‚sběračům dusíku‘ díky symbióze s hlízkovými bakteriemi, rozšiřuje. Jakmile trávník bohatě pohnojíme dusíkem, jetel plazivý zmizí.

číst více
Připadá vám spotřeba vody na zálivku vysoká

Připadá vám spotřeba vody na zálivku vysoká

11. 7. 2016

V obdobích největších letních veder patří kypření půdy k nejdůležitějším pracím na zahrádce. Po každém větším dešti nebo zálivce, je nutné kypřením přerušit kapilaritu půdy. Pokud záhony správně mulčujete, odpadá práce s okopávkou a šetří se tím zároveň i množství zálivky. V květinové zahradě a mezi růžemi je nejvhodnějším mulčovacím materiálem mulč z kůry o výšce vrstvy 2-3 cm.

V době hlavních letních měsíců – července a srpna, za velkého horka a sucha, je nutné občas doplnit srážky vydatnou zálivkou. Nejlépe jen večer, nebo brzo ráno a to ve větších dávkách vody v delších časových intervalech.

Druhy zelenin náchylné k napadení houbovými chorobami – rajčata, okurky, celer, je nejlépe zalévat konví bez kropítka přímo ke kořenům jednotlivých rostlin, nebo do závlahových brázd – zálivka podmokem.
Většina zelenin má v tomto období velmi vysoké nároky na vodu. Je proto dobré zvládnout techniku mulčování, která pomůže tyto nároky úspěšně vyřešit.

číst více
Doplňte si zahradu

Doplňte si zahradu

10. 7. 2016

Na výsluní vysazujeme: komule (Buddleia), sazaník (Calycanthus), Catalpa, zpododěr (Ceanothus), třezalka (Hypericum), mochna křovitá (Potentilla fruticosa), tavolník (Spiraea),  tamaryšek (Tamarix pentandra)  a popínavé: plamenky (Clematis), trubač (Campsis), zimolez (Lonicera).´

Do polostínu: žanovec (Colutea), Fuchsia magellanica (silná zimní přikrývka), hortenzie (Hydrangea), popínavé zimolezy (Lonicera), ostružiník vonný (Rubus odoratus).

Stínomilné s případným použitím na tzv. odsluní (slunce ve vyšším patře a přelétavý stín): krásnoplodka (Callicarpa), popínavé plaménky (Clematis – původní druhy), Fuchsia magellanica, libavka (Gaulteria), popínavá hortenzie (Hydrangea anomala ssp. petiolaris), popínavé zimolezy (Ligustrum), tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius), bez černý (Sambucus nigra) a další.

Výběr těch nejkrásnějších a nejatraktivnějších dřevin do zahrad a zahrádek najdete v cyklu článků viz. časopis Zahrádkář 12 /2008 – 7 /2009 autora Pavla Chlouby.

číst více
Očkování na spící očko

Očkování na spící očko

9. 7. 2016

Očkování růží je poměrně snadné, mnoho zahrádkářů jej považuje za jednu z nejzajímavějších prací. V zahradě si tak snadno rozmnožíme nejkrásnější růže. Důležité je, aby byla podnož dobře zakořeněná a očkujeme na výhony (krčky) o síle prstu v termínu od poloviny července do srpna. Týden před termínem očkování podnože důkladně zalijeme, aby byly později v plné míze a kůra se snadno odlupovala.

U keřových růží očkujeme na kořenovém krčku jedním očkem, u stromkových v požadované výšce 50-120 cm třemi očky nad sebou v odstupu 1 cm a v různých směrech. Osm dní před očkováním výhony ze kterých budeme brát očka zkrátíme, abychom dosáhli lepšího vyzrání ušlechtilých oček. Dobrého výsledku dosáhneme pokud celou techniku očkování zvládneme během několika vteřin, kdy nestačí oschnout kambiální vrstvy na podnoži i přikládaném očku. Z tohoto důvodu je dobré volit méně slunný den.

Očko má v tomto roce pouze přirůst, nemá vyrašit. Příliš velká vlhkost stimuluje prorůstání. Po dvou týdnech zjistíme zda očko přirostlo – pokud řapík z očka odpadne je očko přirostlé, pokud je pevný a zaschlý, očkování se nezdařilo. Je možné okamžité zopakování očkování na jiném místě.

Očkováním na tzv. spící očko lze rozmnožovat kromě růží i další okrasné dřeviny – javory (Acer), okrasné jabloně (Malus), šeříky (Syringa), jeřáby (Sorbus), břízy (Betula), lípy (Tilia)

číst více
Zelené hnojení

Zelené hnojení

8. 7. 2016

Zeleným hnojením rozumíme zarytí zelených rostlin záměrně vysetých, abychom obohatili půdu humusem. Tím nám aktivuje zahradní půdu. Dáváme přednost vikvovitým rostlinám, které obohacují půdu dusíkem – vlčímu bobu s podsevem seradely (ptačí noha setá). Na jejich kořenech žijí v symbióze hlízkové bakterie, které zpracovávají vzdušný dusík. Ze zelenin je ze stejného důvodu vhodné co největší pěstování hrachu a fazolí, jejichž kořeny pak ponecháváme v zemi.

Největší význam má zelené hnojení na půdách neobdělávaných u nově zakládaných zahrad a na extrémně písčitých nebo jílovitých půdách. Na plochách zanedbaných a zaplevelených, zeleným hnojením ve velice krátké době půdu také dokážeme zkultivovat.

Dalšími rostlinami používanými do směsí zeleného hnojení je vlčí bob, hrách setý rolní, hrachor, vikev setá, jetel růžák – inkarnát, jetel plazivý a z nevikvovitých rostlin svazenka,  hořčice a slunečnice.

Nejlepší dobou pro zpracování narostlé zelené hmoty je na počátku květu. Rostliny posekáme, použijeme jako půdní pokryv, nebo ke kompostování. Pozdní výsev necháme zmrznout a na jaře mělce zapravíme, což se osvědčilo hlavně v ovocné zahradě. V zeleninové zahradě se naopak doporučuje nadzemní části shrabat.
Více článek Hnojení zelenou hmotou autora Bohumíra Muchky v kalendariu.

číst více
Jahodník

Jahodník

7. 7. 2016

Po sklizni jahod určených pouze pro plody, je dobré průběžně odstraňovat šlahouny, okopávat a plít. Záhony u kterých počítáme se sklizní ještě v dalším roce zavlažíme, pohnojíme Cereritem, okopeme a odplevelíme. U zanedbaných porostů je dobré nejprve sežnout srpem všechny listy asi 5 cm nad srdéčky, aby rostliny obrostly novými listy. Tam kde se vyskytla skvrnitost listů a roztočík jahodníkový, chemicky ošetříme (Metodika ochrany rostlin na). Porosty po třetí sklizni zrušíme – půdu využijeme pro pěstování podzimní zeleniny, nebo lépe pro zasetí zeleného hnojení.

Dobrým způsobem pěstování jahod je na černé fólii. Nemusíte okopávat a předejdete tak poškození kořenů. Nevýhodou je ale zvýšené riziko pomrznutí květů. Nové sazenice jahod pro naplánované výsadby v dalším roce odebírejte pouze z jednoletých porostů jahod (starší porosty bývají zdrojem virových chorob). Na jednotlivých šlahounech dejte navíc přednost prvním dvěma rostlinám. Nově založené záhony s jahodníkem namulčujte nejlépe dobrým kompostem. Sazenice se lépe ujmou a navíc i bezpečněji přezimují.

Jahodník tvoří základy květních pupenů pro úrodu v příštím roce na konci září až v první polovině října. Proto je dobré nové záhony s jahodami založit nejpozději do poloviny srpna a navíc je třeba tyto záhony do první poloviny září 2-3x řádně zalít.

číst více
Plevele většinou vadí

Plevele většinou vadí

6. 7. 2016

Na začátku června jsme psali o možnoti jak poznat druh půdy podle výskytu plevelů, podobně můžem uzovat i na zásobenost půd. Větší výskyt některých plevelů nestačí sice pro správnou volbu hnojení, ale jejich nadměrný výskyt může upozornit a signalizovat zpravidla na stav půdy a zásobení živinami.

  • nadměrnou půdní kyselost signalizují tyto plevele: violka skalní, kopretina osení, rdesno ptačí, jetel rolní, šťovík menší, kolenec rolní – na podzim je nutné půdu vápnit. rn
  • na dobrý stav vápníku v půdě ukazuje: pcháč oset, chrpa, lnice, kohoutek rolní, měsíček, mák polní, ostrožka polní, svlačec rolní, podběl obecný. rn
  • na dusík bohaté jsou půdy, kde rostou: jitrocel větší, zemědým, mléč, pryšec okrouhlý, kokoška, svízel přítula, sléz, lebeda, mrkev obecná, šťovík, kakost, kopřiva žahavka a hluchavka objímavá. rn
  • živinami chudé půdy: zvonek řepkovitý, přeslička a jetel rolní, osívka jarní, třezalka, poměnka a pryšec chvojka. rn
  • živinami dobře zásobené půdy: durman, blín černý, potměchuť, mochna popenec, zemědým, pampeliška, lebeda, jitrocel větší a kopinatý, hluchavka, svlačec. rn
  • na půdách s nadbytkem dusíku najdete: mléč rolní, drchničku rolní, přesličku rolní, violka rolní, kozlíček polníček, pěťour, ptačinec žabinec a mák.
číst více
Zeleninová zahrada

Zeleninová zahrada

5. 7. 2016

Záhony s podzimními košťálovinami je nutné chránit netkanou textilií před dřepčíky a plodomorkou zelnou, jejíž larvy poškozují vegetační vrcholy, což podstatně snižuje sklizeň z těchto zelenin.

Zeleninu náročnou na množství živin – pozdní košťáloviny, celer, pór, je vhodné přihnojit roztokem plného hnojiva s přídavkem ledku, zkvašeným trusem nebo dobrým kompostem. S přihnojením pamatujte také na chřest a reveň, aby se jejich rostliny zregenerovaly a zesílily pro další rok.

Záhony uvolněné po sklizni raných zelenin využijeme dále pro pěstování druhů a odrůd podzimních: salát, endivie, ředkvička, ředkev, pekingské zelí, hlávková čekanka, sladký fenykl, špenát atd. Také je vhodné zařazení zeleného hnojení pro zlepšení půdních poměrů: pelušky, luskoobilní směsky, hořčice, svazenky aj. – více v odborném článku Bohumíra Muchky o Hnojení zelenou hmotou v našm Kalendáriu.

číst více
1 88 89 90 91 92 94

Nejčtenější

Během května vyséváme na zahradě teplomilnou zeleninu

6. 5. 2019

Kromě dalších příjemných zážitků nám květen umožňuje začít  s pěstováním různých zelenin od výsevu až po sklizeň na jednom stanovišti.

číst více

Voda pro přírodu: pítka, jezírka zahradní, koupací i ve vaně

13. 4. 2019 Milan Bruchter

Voda zpříjemní každou zahradu. A především prospívá životu v nejbližším okolí. Zvlhčuje vzduch, zpestřuje skladbu rostlin a výskyt živočichů.

číst více

Zkušenosti s pěstováním stolních odrůd révy vinné v Polabí

6. 3. 2019

Jan Piškula z  Neratovic pěstuje stolní odrůdy révy vinné v Polabí, v nadmořské výšce 170–175 m. Před časem popsal své zkušenosti časopisu Zahrádkář.

číst více
zobrazit další

Víte, co to znamená "Protrhávání"? Podívejte se do našeho slovníku!

Mohlo by vás zajímat

Výhony k jarnímu vylamování

Podlom révy vinné: jarní vylamování přebytečných výhonů

6. 5. 2019 Martin Beránek

Podlomem se rozumí vylamování nevhodných rašících výhonů na révovém keři. Raší jak očka z dvouokých a zásobních čípků nebo tažňů, tak i ze spících oček. 

číst více
lilie Bright Diamond

Pěstujeme lilie: kam, do čeho a kdy je vysadit, před čím chránit

23. 4. 2019 Josef Kříž

Na stoupající oblibě lilií se podepisuje i fakt, že jejich pěstování je daleko jednodušší než třeba u mečíků.

číst více
Santolina chamaecyparissus

Stálezelené santolíny provoní zahradu, prý uměly i čarovat

8. 4. 2019 Petr Hanzelka

Svatolína, santolína i svantolína; s těmito českými názvy se lze setkat u polokeřovitých bylin rodu Santolina z příbuzenstva hvězdnicovitých rostlin.

číst více
zobrazit další

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

Zahrádkář 5/2019 Zahrádkářka 5/2019 předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

22. 5. 2019

V květnu nakupujeme předpěstované letničky

Lze je vypěstovat ze zakoupených semínek, ale stejně tak koupit sazenice a jimi osadit truhlíky, květináče a další nádoby. Letničky tak mohou krášlit okenní parapet, terasu i nádoby na balkonech a v zahradních zákoutích.

zobrazit další rady a tipy