Pěstování skalniček patří v České republice přinejmenším od dob Karla Čapka, ale možná ještě déle, k oblíbeným a rozšířeným koníčkům.

Potřebujeme-li studený skleník nebo pařeniště trochu vyhřát, můžeme to provést tradičním venkovským způsobem, hnojem. Nejvíc hřeje hnůj koňský – intenzivně a krátce.

Botanický popis rostliny praví, že se kedlubna pěstuje pro osní hlízu, která vzniká tloustnutím a zkrácením stonku. Osní je skutečně od slova osa podobně jako osní obrazec nebo osní kříž.

Třešně patří v Česku mezi nejoblíbenější ovoce, zejména pro svou ranost – v sezoně dozrávají jako první stromové ovoce.

Tomu, kdo vysazuje za okno jen květiny, může připadat zvláštní pěstovat tam plodiny. Ale příznivci zeleniny dobře vědí, co je radost z úrody v truhlíku.

Příroda se v březnu probouzí a první zásahy proti škodlivým organismům patří k důležitým pěstitelským krokům. Později už nemusí být tak úspěšné jako časně na jaře.

Řez ořešáků má poměrně přísná pravidla, strom je na řez citlivý a špatně zvolený termín může dřevině ublížit. Přitom – na rozdíl od minulosti – se dnes řez více týká mladých stromků.

Bez ohledu na to, zda květiny do vázy sami pěstujeme nebo jen kupujeme, hodí se vědět, jak se o ně postarat, aby nás těšily co nejdéle.

V předjaří se probouzejí begonie, jejichž hlízy máme od loňska pečlivě uskladněné nebo jsme si je v únoru či březnu nakoupili. Aby krásně kvetly, potřebují ošetřit a vysadit.

Kalanchoe neboli kolopejka patří mezi málo náročné sukulenty. Odpouští pěstiteteli prohřešky v teplotním režimu i ve způsobu zálivky.