Pěstování skalniček patří v České republice přinejmenším od dob Karla Čapka, ale možná ještě déle, k oblíbeným a rozšířeným koníčkům.
Potřebujeme-li studený skleník nebo pařeniště trochu vyhřát, můžeme to provést tradičním venkovským způsobem, hnojem. Nejvíc hřeje hnůj koňský – intenzivně a krátce.
Botanický popis rostliny praví, že se kedlubna pěstuje pro osní hlízu, která vzniká tloustnutím a zkrácením stonku. Osní je skutečně od slova osa podobně jako osní obrazec nebo osní kříž.
Třešně patří v Česku mezi nejoblíbenější ovoce, zejména pro svou ranost – v sezoně dozrávají jako první stromové ovoce.
Tomu, kdo vysazuje za okno jen květiny, může připadat zvláštní pěstovat tam plodiny. Ale příznivci zeleniny dobře vědí, co je radost z úrody v truhlíku.
Příroda se v březnu probouzí a první zásahy proti škodlivým organismům patří k důležitým pěstitelským krokům. Později už nemusí být tak úspěšné jako časně na jaře.
Řez ořešáků má poměrně přísná pravidla, strom je na řez citlivý a špatně zvolený termín může dřevině ublížit. Přitom – na rozdíl od minulosti – se dnes řez více týká mladých stromků.
Bez ohledu na to, zda květiny do vázy sami pěstujeme nebo jen kupujeme, hodí se vědět, jak se o ně postarat, aby nás těšily co nejdéle.
V předjaří se probouzejí begonie, jejichž hlízy máme od loňska pečlivě uskladněné nebo jsme si je v únoru či březnu nakoupili. Aby krásně kvetly, potřebují ošetřit a vysadit.
Kalanchoe neboli kolopejka patří mezi málo náročné sukulenty. Odpouští pěstiteteli prohřešky v teplotním režimu i ve způsobu zálivky.
Ušetřeme si práci a vyberme si cibuloviny, jejichž cibule či hlízy není nutné pravidelně vyndávat z půdy. Navíc se v porostu udrží minimálně několik let.
K pěstování kanadských borůvek je třeba kyselá, vlhká půda, slunce a závětří. Pro dobré opylení a bohatou úrodu vysazujeme více kusů.
V sadu se příliš nevyskytuje, protože zde nemá dostatek potravy. Kde nás naopak krtonožka trápí, jsou záhony, kde pěstujeme zeleninu.
Víte, co to znamená "Sklereidy"? Podívejte se do našeho slovníku!
Množství a pohyb vody v půdě je o to důležitější, čím více jsou na ní pěstované rostliny závislé. Klíčem je pravidelná péče o půdu.
Většina zahrádkářů má svůj osvědčený způsob, jak okurky vysévat a sázet. A pokud jim postup vychází, není třeba jej měnit. Ale co když ne?
Mnoho let se autor následujících řádků setkává ve své sadařské praxi s následky chybného řezu ovocných stromů. Vybíráme příklady omylů.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.