Kejklířky na první pohled zaujmou krásnými velkými květy. Jejich vybarvení u některých druhů dokonce připomíná nalíčenou tvář herce.
Od svého rozmanitého zbarvení mají odvozené i své vědecké jméno Mimulus, což je zdrobnělinou latinského slova mimus, což znamená herec.
Detail květu
Kejklířek je na světě přes 150 druhů. Rod je v současné době intenzivně zkoumán a byl rozčleněn do užších rodů – Erythranthe, Diplacus, Mimulus a několika dalších.
Všechny kejklířky jsou na našem území rostliny nepůvodní. Nejvíce jich pochází z oblastí na západě Severní Ameriky, některé jsou z Austrálie, jiné z Afriky nebo Asie.
Květy kejklířek vytvářejí nádherné barevné kombinace
Lze je pěstovat na plném slunci, nejlépe však rostou v polostínu. Potom jsou vyšší a zůstávají až do podzimu zelené. Kvetení můžeme prodloužit uštípnutím odkvetlého vrcholu. Rostliny se rozvětví a vytvoří nové bohatě kvetoucí lodyhy.
Patří k nejčastěji pěstovaným druhům, pocházející z východu Severní Ameriky. Do Evropy byla dovezena na začátku 19. století. Už v polovině 19. století se začala šířit na přírodních stanovištích, hlavně v podhorských oblastech.
Kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus)
Je to vytrvalá, 25–50 cm vysoká bylina s vejčitými trávozelenými, na plném slunci až žlutozelenými listy a pyskatými, sytě žlutými až 4 cm dlouhými květy.
V ústí korunní trubky jsou na spodním pysku žluté chlupy a často také červené skvrny. Dobře roste v mělké vodě i na vlhkém břehu jezírka, nejlépe v polostínu. Na některých místech může vymrzat, ale spolehlivě se na stanovišti udržuje samovýsevem.
Pěkně působí v kombinaci s prustkou nebo fialovými kosatci. Pěstuje se v přírodní formě nebo kultivar Variegatus se zlatě flekatými listy.
Jde o velmi podobný, řidčeji pěstovaný druh pocházející z Chile a Argentiny.
Další druh severoamerické kejklířky pěstované v Česku. Je vyšší, může dorůstat kolem 70 cm. Listy jsou kopinaté, květy levandulově fialové, uprostřed světlejší až bílé. Bohatě kvete.
Dobře roste na slunci i v polostínu. V mělké vodě prorůstá až do hloubky 15 cm.
Kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus)
Dekorativně působí v kombinaci se sítinami nebo skřípinou. Protože roste vzpřímeně, lze ji využít i pro výsadby do větších nádob s vodou.
Řidčeji pěstovaný duh pocházející ze severoamerického jihozápadu. Její květy jsou šarlatově červené.
Lépe roste v polostínu, přímé slunce ji nevadí, ale v létě nemá ráda horká stanoviště. Pěstujeme ji ve vlhké půdě, nikoli ve vodě. Vhodná je na stinná vlhká místa v zahradě i do parkových výsadeb.
Existuje v několika barevných kultivarech například Orange Perfection nebo Rose Queen.
Mimulus cardinalis rosotucí v národním parku v Utahu
Pochází z Chile. I ta je u nás občas pěstována na okrajích jezírek pro své barevné květy. Je nižší, kolem 20 cm vysoká, květy jsou oranžovočervené. Vyžaduje často zimní přikrývku, někdy vymrzá, proto je nutné ji udržovat semeny.
Mnoho druhů kejklířek se mezi sebou snadno kříží, čehož se využívá ve šlechtitelství. Pěstovat můžeme četné křížence a kultivary s nejrůzněji zbarvenými květy, známé jsou například kejklířky prodávané pod názvem Mimulus x hybridus Togrinus Greandiflorus.
Bohatě kvetoucí kříženec kejklířky Mimulus x hybridus Togrinus Greandiflorus
Obecně jsou kejklířky nenáročné a snadno se pěstují. Při dodržení základních stanovištních podmínek mohou od časného léta až do prvních mrazů zdobit vlhká místa v zahradě.
Chorobami ani škůdci příliš netrpí. Pouze v horkém létě mohou být napadeny mšicemi a některé horské druhy jsou hlavně v horkém létě náchylnější k uhnívání kořenů a jejich napadaní plísněmi (např. fusarium).
Zdroj: Sbírka vodních a mokřadních rostlin,
Botanický ústav AV ČR, v. v. i. Třeboň
Foto autorka a Shutterstock
Pobřežní rostliny až na výjimky potřebují dost vláhy. Snesou dočasné zaplavení. Ale hlubší voda zahradního jezírka jim obvykle neprospívá.
Přesličky zatím patří v našich zahradách ke zřídka pěstovaným rostlinám, přestože působí velmi dekorativně a jejich pěstování není složité.
Velmi atraktivní květiny s lákavým názvem se do naší vlasti dostaly nejspíše v devatenáctém století. Tvarem květů kejklířky tak trochu připomínají hledíky.
Mšice škodí sáním na nejrůznějších částech rostlin, především nadzemních. Odnímají rostlinám velké množství tekutin, vylučují medovici a přenášejí virózy.
Existují různé způsoby stínění skleníku během vegetace – nátěry, zakrytí rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy. Výhodné je využití révy vinné. Pro menší skleníky postačí jedna sazenice (hlava) – rostoucí ve skleníku.
