
Pobřežní rostliny až na výjimky potřebují dost vláhy. Snesou dočasné zaplavení. Ale hlubší voda zahradního jezírka jim obvykle neprospívá.
Při osazování zahradního jezírka bychom měli vybírat druhy tak, aby nám na břehu stále něco kvetlo, proto jsme v následujících řádcích seřadili druhy podle doby jejich květu.
Většina kvetoucích druhů preferuje slunné stanoviště, ale kvetou i na polostinných místech. Na některých druzích si rády pochutnávají mšice, takové rostliny potom málo kvetou. Je vhodné je ošetřit postřikem nebo aspoň odstranit napadené části.
Mezi krásné, brzy na jaře kvetoucí rostliny bezesporu patří blatouch bahenní (Caltha palustris), který je pro mnohé prvním poslem přicházejícího jara. Kvete již v dubnu. Je to nenáročná vytrvalá rostlina s velkými zlatožlutými květy. Běžně se s ním setkáváme podél potůčků a na mokrých loukách. Dokáže však úspěšně růst i v nádobách. Lépe se mu bude dařit poblíž tekoucí vody. Je mírně jedovatý. K mání je i vyšlechtěný plnokvětý kultivar Flore Pleno, nebo zajímavý, bíle kvetoucí kultivar Alba.
Pomněnka bahenní (Myosotis palustris) je podobně jako blatouch jedním z prvních poslů nadcházejícího teplého období. Jedná se o drobnou, ale intenzivně rostoucí trvalku s krásnými modrými (bílými/fialovými) květy. Pěkně působí větší trsy pomněnek sesazené dohromady na břeh jezírka. Rostlina nakvétá postupně a bude nás těšit svými květy celé léto.
Brzy v květnu rozkvétá i vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), nápadná svými masitými listy připomínajícími listy jetele. Květy jsou bílé, na rubu slabě růžové, porostlé drobnými chloupky. Vachta roste na rašeliništích, proto vyžaduje spíše kyselejší substrát s příměsí rašeliny. Šíří se na okraji vody svými masitými výhonky. Listy mají výrazně hořkou chuť a obsahují léčivé látky, jsou proto součástí některých žaludečních likérů.
Mezi statné rostliny vhodné na břehy spíše větších jezírek určitě patří kosatce. Typické jsou pro ně mečovité listy vyrůstající z masitých oddenků. V tuzemsku nejčastější kosatec žlutý (Iris pseudacorus) se vyznačuje velkými žlutými květy, které se v hojné míře objevují na začátku června. Květy mají sice jen krátkou životnost, ale rostlina jich vytváří velké množství. Po odkvětu dozrávají velké tobolky se semeny, které je dobré odstranit, aby se rostliny zbytečně nevysilovaly a plody nepadaly do vody. Kosatec žlutý má rád výslunná až mírně zastíněná místa s dostatkem živin. Může růst přímo v mělké vodě.
Dalším druhem, se kterým se vzácně setkáváme i ve volné přírodě, je modrofialově kvetoucí kosatec sibiřský (Iris sibirica). Má jemnější listy, dorůstá výšky 40 cm. Na rozdíl od předchozího druhu je typický spíše pro mokré, zrašelinělé louky, a proto ho sázíme mimo dosah vodního sloupce do substrátu s přídavkem rašeliny.
Zajímavým mokřadním kosatcem je i severoamerický kosatec různobarvý (Iris versicolor), který je k dostání v různých barevných kultivarech. Sázíme na povrch půdy, pokud příliš přihrneme zeminu, kosatce pak nekvetou.
Na začátku léta, od června, začíná rozkvétat žlutě kvetoucí vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Tento nenáročný vlhkomilný druh dorůstá asi 70 cm a může se silně rozrůstat. Vrbina je typická svými přeslenitě uspořádanými listy a kuželovitou latou květů, které je možno obdivovat až do vrcholného léta.
Do menších jezírek nebo k ozelenění kamenitých břehových partií se bude výborně hodit její blízce příbuzná, plazivá vrbina penízková (Lysimachia nummularia). Tento druh tvoří typické plazivé šlahouny dlouhé až půl metru, které koření v uzlinách. Krásné jsou i její drobné žluté květy, které se hojně objevují po celou sezónu v paždí listů.
Začátkem léta vykvétá rozrazil potoční (Veronica beccabunga). Tato půvabná nenáročná mokřadní rostlina je typická bleděmodrými květy, podobně jako jiné druhy rozrazilů. Výborně se hodí na břehové partie, ale může růst i v 10cm hloubce. Občas je ho třeba trochu omezit, protože vytváří dlouhé poléhavé lodyhy. Typické jsou masité, vstřícně uspořádané listy.
Dalším nízkým druhem vhodným pro vlhké, pozvolné břehové partie je pryskyřník plamének (Ranunculus flammula). Je to drobná plazivá bylina s drobnými světle žlutými květy, která kvete postupně od června do srpna. Podobně jako jiné druhy pryskyřníků je jedovatý.
Naopak příbuzný druh pryskyřník velký (Ranunculus lingua) je statná rostlina, dorůstající výšky až 120 cm. Je vhodný na břehové partie větších jezírek. Vyhovuje mu mělká voda až do hloubky 20 cm, slunné stanoviště a spíše bahnitý substrát. Velké zlatožluté květy se objevují od června do srpna.
Poměrně nenápadný šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) připomíná svými dlouhými úzkými listy spíše vyšší trávu nebo orobinec. Jeho krása však vynikne během června až srpna, kdy na stvolu dlouhém až jeden metr vyrůstají dekorativní okolíky nápadných růžových květů.
Šmel okoličnatý miluje slunné stanoviště a je to rostlina, která se výborně přizpůsobí hloubce vody v jezírku – výborně prosperuje na břehu vodní nádrže, ale dokáže růst i v metrové hloubce. Díky úzkým listům se hodí i pro menší jezírka.
Dalším zajímavým druhem kvetoucím od června do července je mochna bahenní (Potentilla palustris). Tento tmavě červeně kvetoucí druh mochny se vyznačuje výrazně dlanitě dělenými listy a dřevnatými poléhavými lodyhami. V přírodě se s ní často setkáme na zrašelinělých okrajích rybníků, vyžaduje proto přidání rašelinného substrátu. Dělené listy jsou okrasné po celý rok, s přicházejícím podzimem navíc získávají výraznou karmínovou barvu.
Břeh zahradního jezírka můžeme zpestřit i voňavou a v kuchyni dobře využitelnou mátou vodní (Mentha aquatica). Je to asi 20–60 cm vysoká, vytrvalá bylina s drobnými, světle fialovými až růžovofialovými kvítky, které jsou uspořádány do shluků v paždí listů. Daří se jí dobře na slunném i polostinném místě, především na vlhkých březích nebo velmi mělké vodě, kde se rychle rozšiřuje svými výběžky.
Na konci léta rozzáří břeh růžovofialovými květy u nás hojná kyprej vrbice (Lythrum salicaria). Začíná kvést teprve ve vrcholném létě. Květenství připomínající velké fialové svíce vydrží až do září. Tento medonosný druh láká velké množství včel a přitahuje motýly.
Rostlině vyhovuje spíše slunné stanoviště v břehových partiích nad hladinou vody. Dorůstá 80–100 cm a vyžaduje spíše slabě kyselou, humózní zeminu.
Mezi nejkrásnější mokřadní rostliny patří i americká modráska srdčitá (Pontederia cordata). Má široké voskovité listy, vytváří klasy ocelově modrých květů, které kvetou dlouho od července do září. Díky bohatému systému podzemních oddenků se dokáže rychle vegetativně šířit, snadno se proto množí dělením oddenku. Vyžaduje výživný substrát, hlubší vrstvu bahna a mělkou vodu do 10 cm. Květináč s rostlinami je na podzim nutné ponořit hlouběji do vody (40 cm), aby rostliny nevymrzly.
Další dekorativní rostlinou původem ze Severní Ameriky je žlutě kvetoucí kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus). U nás se začala šířit v polovině 19. století. Vyhledává spíše polostinná stanoviště, je nenáročná na substrát a roste mimo dosah vodního sloupce na vlhkých březích. Vytváří hrozny sytě žlutých, dvoupyských květů. Při ústí korunní trubky se vyskytují žluté chlupy a na spodním pysku někdy červené skvrny. Kejklířka kvete od června do srpna. Množí se dobře dělením odnoží.
Tabulka: Charakteristika pobřežních druhů rostlin okrasných květem vhodných pro zahradní jezírka. Druhy označené symbolem ‼ jsou chráněné zákonem a není dovoleno je brát z volné přírody. Legálně je možno je získat ve specializovaných zahradnictvích nebo z přebytků Sbírky vodních a mokřadních rostlin.
České jméno druhu (vědecké jméno) | Barva květu | Doba květu | Výška vodního sloupce | Obsah živin v substrátu /ve vodě | Ochrana |
Blatouch bahenní (Caltha palustris) | žlutá | 4–6 | 0–20 | střední | – |
Modráska srdčitá (Pontederia cordata) | modrá | 6–9 | 20–40 | střední/vysoký | – |
Kejklířka skvrnitá (Mimulus guttatus) | žlutá | 5–7 | vlhký břeh | střední/vysoký | – |
Kosatec Kaempferův (Iris kaempferi)
|
červená | 6–7 | vlhký břeh | střední/vysoký | – |
Kosatec různobarvý (Iris versicolor)
|
fialová | 6–7 | 0–10 | střední/vysoký | – |
Kosatec sibiřský (Iris sibirica).
|
modrá | 6–7 | vlhký břeh | nízký/střední | ‼ |
Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)
|
žlutá | 6–7 | 0–20 | střední/vysoký | – |
Kyprej vrbice (Lythrum salicaria) | fialová | 8–9 | vlhký břeh | střední | – |
Máta vodní (Mentha aquatica) | fialová | 6–8 | vlhký břeh | střední/vysoký | – |
Mochna bahenní (Potentilla palustris)
|
červená | 6–8
|
0–20 | rašelinný | – |
Pomněnka bahenní (Myosotis
palustris) |
modrá | 5–7 | břeh | nízký/střední | – |
Pryskyřník plamének (Ranunculus
flammula) |
žlutá | 6–8 | 0–10 | nízký | – |
Pryskyřník velký (Ranunculus lingua) | žlutá | 6–8 | 0–20 | střední/vysoký | ‼ |
Rozrazil potoční (Veronica beccabunga) | modrá | 5–7 | 0–10 | nízký/střední | – |
Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus)
|
růžová | 6–8 | 0–80 | střední/vysoký | ‼ |
Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) | bílá | 5–6 | 10–30 | rašelinný | – |
Vrbina obecná (Lysimachia vulgaris) | žlutá | 6–7 | vlhký břeh | nízký/střední | – |
Vrbina penízková (Lysimachia
nummularia) |
žlutá | 5–8 | vlhký břeh | nízký/střední | – |
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.