Batolka prorostlá, známá také jako zimní šrucha, je nenápadná, ale výživná zelenina, která zpestří saláty a obohatí zahradu. (Pokračování textu…)
Česnek se v kalendáři pranostik objevuje dvakrát. Jedna pranostika říká, kdy kupovat sadbu, druhá, kdy sázet. Je na nás jestli se jimi budeme řídit. (Pokračování textu…)
Zelené hnojení známe jako způsob, jak dodat půdě humus a živiny. Ale že by bylo predátorem? Masožravkami přece nehnojíme, tak jak to tedy je?
(Pokračování textu…)
Naši předkové dobře věděli, jak na jaře tělu dodat potřebné vitamíny. Místo tabletek pučálka nebo vejmrda – znáte je? (Pokračování textu…)
S příchodem nových regulací se zahrádkáři musí připravit na změny v nakládání s rostlinným odpadem. Novela zákona o ochraně ovzduší pálení kontaminované biomasy zakazuje. (Pokračování textu…)
Třetí únorový týden roku 2025, alespoň na svém začátku, ukázal, že zima ještě něco umí. Přišly mrazíky, místy by se dalo mluvit o pořádných mrazech. (Pokračování textu…)
Člověk si některé věci dělá složitými, jiné zjednodušuje. Jako příklad může sloužit pojmenování skupiny rostlin, rostlin tzv. maso-žravých. (Pokračování textu…)
Nestihli jste si na sv. Barboru (4. prosince) ustřihnout tradiční vánoční větvičku třešně, která má do Vánoc vykvést? Žádný problém!
Kouzlo vykvetlých vánočních větviček si můžeme užít i trochu jinak – a třeba vás jejich jednoduchá krása překvapí víc, než jste čekali. Existuje spousta dalších stromů a keřů, které vás mohou potěšit svými květy i na Štědrý den. Inspiraci přináší Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Klasická barborka je větévka třešně, která by měla vykvést do Štědrého dne. Podle pověry to může znamenat, že se dívka, které barborka ve vánoční čas vykvetla, do roka a do dne vdá. Dívky si prý v minulosti větvičky popsaly jmény chlapců, kteří jim byli sympatičtí. Která větvička nejdříve vykvetla, za chlapce toho jména se dívka měla vdát.
Stříhání barborek (větví třešní a višní) patří mezi staré lidové zvyky
Jednou z nejvděčnějších alternativ je zlatice (Forsythia), často lidově a nesprávně nazývaná „zlatý déšť“. Pokud ji máme na zahradě nebo roste poblíž našeho domova, stačí větvičku ustřihnout zhruba mezi 10. a 15. prosincem. V mírnější zimě vykvete už za 14 dní, v chladnějším období potřebuje zhruba tři týdny.
Proces, kterým větvičku připravíme ke kvetení, není vůbec složitý. Klíčem je tzv. preparace:
Kromě barborek můžeme rychlit i větvičky modřínu, lísky nebo břízy
Kromě zlatice můžeme stejný postup aplikovat i na:
Všechny tyto druhy zvládnou zkrášlit interiér i během zimních měsíců.
Zkrášlete si domov květy našich zahrad i na Vánoce
Vydejte se na procházku s nůžkami v ruce a objevte, co příroda nabízí. Zkrášlíte si domov, užijete si trochu pohybu na čerstvém vzduchu a možná objevíte i nový rodinný rituál. Krásný adventní čas.
Vánoční atmosféru nemusíme vytvářet jen pomocí kupovaných květin, jako jsou vánoční hvězdy (Euphorbia), kaktusy (Schlumbergera) nebo bramboříky (Cyclamen). Pro předvánoční výzdobu lze rychlit i narcisy, zejména odrůdy s více květy. Tyto cibulky, často dovážené z Francie a Holandska, jsou již předem připravené k brzkému kvetení. Po výsadbě je stačí umístit na chladné místo s teplotou kolem 5 °C, kde zakoření. Po měsíci je přeneseme na světlo a teplotu zvýšíte přibližně o 10 °C. Díky této změně brzy rozkvetou a ozdobí váš domov.
Foto autor
Mrazy zcela zlikvidovaly letošní úrodu meruněk, mandloní, ořešáků někde i sazenice zeleniny. Jak stromy ošetřit a co si ještě dopěstovat?
(Pokračování textu…)
Teplý průběh jara sliboval, že riziko houbové choroby – moniliniové spály višní – je letos nízké a že úrodu ovoce může ohrozit už jen chlad.
(Pokračování textu…)
Co potřebuje trávník, aby vytvořil hustý, temně zelený, odolný a bezplevelný porost? Výživu s dostatkem dusíku, ale i stopové prvky, hlavně železo.
