Slivoňový den v Troji nabídl desítky odrůd švestek, ochutnávky koláčů i netradiční speciality. Akce přilákala odborníky i laické návštěvníky.
Akce uspořádaná na výzkumném pracovišti katedry zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze v Troji v Podhoří připomněla také dvacáté výročí založení tamního sadu.
V sadu je vysazena kolekce nejméně dvaceti odrůd slivoní, vždy po čtyřech stromech. Většina z nich má typickou modrou slupku. Jednotlivé odrůdy se hodnotí z pohledu výnosu, ranosti, odolnosti proti chorobám i bujnosti růstu na různých podnožích. V pokusech byly zastoupeny podnože ST. Julien A, Wavit či Waxva – tedy slaběji rostoucí, ale plodné varianty. Zatímco odborníci sledují i detaily, běžné zahrádkáře zajímá hlavně chuť, cukernatost a výnos. Samozřejmostí je požadavek, aby odrůda byla alespoň tolerantní k šarce, tedy virovým neštovicím švestek.
Na Slivoňovém dni bylo možné posoudit nejen plody čerstvé, ale také zpracované. Návštěvníci například ochutnali koláče s pěti různými odrůdami švestek a porovnali, která se nejlépe hodí do pečiva.
V průběhu pokusů se sleduje celkový výnos stromů v jednotlivých letech. Proto při prohlídkách není prakticky možné jen tak utrhnout nebo sebrat zralou švestku a zahodit pecku, třeba pod jiný strom – zkreslilo by to výsledky. Jakmile ale pokusy skončí, ochutnávání už má zelenou.
Pro zajímavost – při dobrém roce má odrůda Haganta plody o hmotnosti kolem 80 gramů.
V Troji si návštěvníci prohlédli desítky odrůd. Po sklizni jsou už odrůdy Herman, Topfirst, Katinka, Tegera či Topfive. Na stromech ale stále čekaly například Amers, Elena, Top 2000, Presenta, Gabrovská, Topend Plus, Tophit, Topking, Jojo (rezistentní), Valjevka (velmi odolná), Valor i žlutoplodé Rheingold, Nancyská nebo Belamira. Pokud jde o velikost plodů, největší se ukázaly odrůdy Amers a některé z řady Top. Naopak Top 2000 patří spíše k menším a také její úroda bývá proměnlivá. Je o něco větší než Nancyská.
Šarka na plodech švestky – odrůda Hamannova
Na Slivoňovém dni se sešlo okolo stovky zájemců. Akce nebyla jen o slivoních – návštěvníci se se zájmem podívali také na kolekci velmi pálivých chilli papriček z rodu Capsicum chinense, pěstovaných v nádobách. A nechyběla ani ochutnávka. Kromě tradičních švestkových koláčů se podávaly i méně obvyklé speciality, například dršťková polévka z hlívy ústřičné. A i když kombinace s ovocným dezertem může znít zvláštně, rozhodně nešlo o zážitek k zavržení. Ostatně – v Polabí se podzimní řepánky se sladkou náplní jedí téměř ke všemu.
Foto autor a Petr Boleloucký
V září zpravidla sklízíme pozdní odrůdy peckovin, podzimní a raně zimní odrůdy jablek a hrušek, stolní i moštové odrůdy révy a zralé ořechy.
Naše Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu v Táboře připravilo na konec sezony výstavu ovoce. Hlavně jablek, hrušek, hroznů. Švestek je teď už málo.
Pěstitelské pálení se stalo v Česku populárním způsobem zpracování ovoce ze zahrad. Stále více pěstitelů proniká do tajů přípravy kvasu.
Slivoně se v českých zemích pěstují zhruba od poloviny 14. století. O jejich rozšíření se zasloužil Karel IV. Po něm se také plody švestek dodnes nazývají karlata – kadlátky.
Poměrně velkému zimnímu nedostatku světla, které je důležitým růstovým a vývojovým faktorem pro řadu pokojových rostlin, přizpůsobíme především zálivku.
