Zahrada

Tipy pro skladování cibulové, kořenové a listové zeleniny

11. 10. 2019 Martin Koudela

Skladovatelnost zeleniny ovlivňujeme už na zahradě. Například vhodně vybraná a ve správné době vysazená odrůda cibule kuchyňské vydrží do příští sklizně této plodiny.

Výběr dlouhodobě skladovatelné odrůdy

Ranější odrůdy nejsou obvykle dlouhodobě skladovatelné, zatímco odrůdy pozdní můžeme často skladovat mnoho měsíců. Například nejranější odrůdy zelí hlávkového jsou určeny pro přímý konzum, zatímco mezi odrůdami pozdními je celá řada dlouhodobě skladovatelných.

Pro skladování jsou vhodné odrůdy, které mají lepší schopnost odolávat napadení patogeny. Také velikost konzumní části do jisté míry ovlivňuje skladovatelnost. Např. u mrkve s kořenem o hmotnosti 25 g budou skladovací ztráty na hmotnosti až dvojnásobné oproti mrkvi s kořeny o hmotnosti 100 g. U pekingského zelí nejsou lehké hlávky (pod 1 kg), ale ani příliš těžké (nad 2,5 kg) vhodné pro skladování, optimální je hmotnost okolo 1,5–2,5 kg.

Vyrovnaná výživa je předpokladem dobré skladovatelnosti

• Především nadbytek dusíku negativně ovlivňuje velikost rostlin, pevnost pletiv, látkové složení a v konečném důsledku i skladovatelnost.
• Na druhé straně je třeba zajistit dostatečný přísun draslíku, který podporuje skladovatelnost, a vápníku, díky němuž jsou pletiva odolnější vůči patogenům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Celá řada chorob, které se vyskytují během vegetace na rostlinách, jsou po sklizni vnášeny do skladu, kde se následně projevují jako choroby skládkové. Jedná se např. o alternariovou skvrnitost brukvovitých, černou hnilobu mrkve či krčkovou hnilobu cibule aj. Také poškození rostlin škůdci nebo např. při plečkování, vytváří vstupní bránu pro infekci a v konečném důsledku může výrazně skladovatelnost zhoršit. Proto je důležité udržovat porosty v dobrém zdravotním stavu a preventivními opatřeními předcházet výskytu chorob a škůdců, případně podle potřeby používat povolené přípravky na ochranu rostlin.

Zralost a vhodný termín sklizně

Pokud zeleninu sklidíme předčasně, má konzumní část ještě nevyzrálá pletiva, která budou rychle vadnout a budou náchylnější na výskyt skládkových chorob. Také opožděná sklizeň je problematická, neboť zelenina může namrznout, anebo např. u zelí dochází k praskání hlávek.

Sklizeň a posklizňová úprava

Zelenina je náchylná na mechanické poškození, při sklizni je tedy nutné postupovat šetrně. Sklizenou zeleninu zbavíme hrubých nečistot.

• U česneku není vhodné odstraňovat nadměrné zahlinění vzájemným oklepáváním cibulí mezi sebou. Tím dojde k mechanickému poškození pletiv a následně rychlé zkáze cibulí ve skladu.
• Nevhodné je také mytí kořenů mrkve, petržele aj. před uskladněním.

Co se děje se zeleninou po sklizni

Po uřezání (resp. vytažení rostliny z půdy) dojde k přerušení příjmu vody a živin z půdy. Rostlina však stále vypařuje vodu ze svého povrchu a prodýchává zásobní látky, což způsobuje hmotnostní ztráty skladované zeleniny. Snížená teplota a vyšší vlhkost prostředí ve skladu tyto ztráty omezuje. Pokud jsou ztráty vody větší, dochází k vadnutí listů (např. salátu), anebo scvrkávání kořenů (např. mrkve).

Čistota půl zdraví, to platí i pro uskladněnou zeleninu

Jednou z významných příčin ztrát jsou skládkové choroby, které mohou být do skladu zavlečeny se zeleninou, nebo jsou přítomny ve špatně vydezinfikovaných prostorách. Důkladně proto skladovací místnost vyčistíme a vydezinfikujeme. Dobrou službu udělá i bílení skladovací místnosti vápnem. Účelná je také očista polic, přepravek či jiného vybavení. Plast má výhodu, neboť v něm nezůstávají původci chorob, zatímco u dřeva riziko existuje. Do skladu samozřejmě nepatří žádné chemické látky, které by mohly kontaminovat skladovanou zeleninu (např. pesticidy, pohonné hmoty apod.)

Kde a v čem zeleninu skladujeme

Vlhký a bezmrazý sklep je dobrý skladovací prostor pro většinu zeleninových druhů.

Kořenovou zeleninu zde můžeme zakládat do vlhkého (nikoliv přemokřeného písku), abychom omezili vadnutí.

• V suchém sklepě je prospěšné omezit vysychání například tím, že obal s pískem a kořeny vložíme do plastového pytle na rošt (např. z cihel) a na dno nalijeme tenkou vrstvu vody.
• Písek, ve kterém zeleninu skladujeme, by měl být bez původců chorob. V případě, že písek používáme více sezon, je vhodné jej po vyskladnění zeleniny vystavit v tenké vrstvě přímému slunečnímu záření; UV paprsky písek vydezinfikují.
• Pokud se nám urodilo hodně mrkve, petržele či pastináku, můžeme kořeny uskladnit starým, ale velmi jednoduchým způsobem v krechtu. Při krechtování kořeny ukládáme na větrací rošt (např. z latí) širší částí ven do jehlancovitých tvarů. Krecht můžeme cca 20 cm zapustit a dno vyložit pletivem, které bude sloužit jako ochrana proti hlodavcům. Šířka základny krechtu je 0,8–1 m a zeleninu naskladňujeme do výšky 0,5–1 m. Hromadu zeleniny pokryjeme vrstvou slámy a zeminy a uprostřed hromady ponecháme větrací otvor. Ve vyvezeném pařeništi se dá přechodně založit s kořeny např. i kapusta, čínské zelí aj.

• Skleník pak může být dočasným skladem a ochranou před podzimními mrazy pro dýně.

Obaly, ve kterých zeleninu skladujeme, by neměly ležet přímo na podlaze, být těsně u zdi ani u stropu. Je účelné je podložit např. hranoly, cihlami apod. a mezi stěnami a stropem ponechat mezeru alespoň 20 cm.

Ve stejných prostorách nelze společně skladovat druhy s odlišnými nároky na teplotu a vlhkost,

Není také vhodné uložit ovoce a zeleninu ve společném prostoru.

V rámci technických možností udržujeme ve skladu teplotu a vlhkost co nejvíce se blížící optimu pro daný druh skladované zeleniny. Mírný pohyb vzduchu zajistí rovnoměrnou teplotu a vlhkost ve všech částech skladu a umožní odvod vydýchaného tepla a nadbytečné vlhkosti, ale omezí také rozvoj patogenů. Skladovanou zeleninu průběžně kontrolujeme a infikované či poškozené kusy odstraňujeme.

Foto autor

Proč znát podnož jabloně? Ovlivní úrodu, výšku koruny, řez

8. 10. 2019 Josef Sus

Kupujeme-li stromek, zajímá nás, o jakou letní, podzimní či zimní odrůdu jde. Stejně důležitá je však informace o podnoži, na níž je odrůda naštěpována. (Pokračování textu…)

Pergola jako opěrná konstrukce révy vinné; výstavba a výsadba

6. 10. 2019 Pavel Pavloušek

Obojí je třeba dobře naplánovat: výstavbu i výsadbu.  Místo pro sazenice révy vybereme tak, abychom mohli pergole dát požadovaný tvar, kterému zase musí odpovídat opěrná konstrukce. (Pokračování textu…)

Které viry, bakterie, houby a kteří živočichové ohrožují kaktusy

4. 10. 2019 Libor Kunte

V našich zeměpisných šířkách a délkách nemají kaktusy úplně ideální podmínky k růstu. Především jim schází dostatek slunečního svitu během podzimních a zimních měsíců. (Pokračování textu…)

Jiřinkové hody: polévka, hlízy pečené, hlízy s jablky, syrové…

3. 10. 2019 Petr Herynek

V roce 1789 zaslal ředitel mexické botanické zahrady pan Vincente Cerventes do Madridu první jiřinky jako užitkové rostliny. (Pokračování textu…)

Zahradní skleník v říjnu: sklizeň plodů a výsev listové zeleniny

2. 10. 2019 Jan Prášil

Pokračujeme ve sklizních a pečujeme o rostliny, abychom je udrželi  co možná nejdéle. Můžeme ještě vysévat kozlíček polníček a špenát na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců. (Pokračování textu…)

Bylinky na podzim: bazalka na okno, heřmánek k výsevu…

28. 9. 2019 Jan Prášil

Na přelomu září a října začínáme s přípravou bylinkové zahrádky na zimu. Na příští rok můžeme vysévat heřmánek, k zimnímu přirychlování přemístíme pažitku. (Pokračování textu…)

Klejotok, loučení s třešní seniorkou a využití dřeva

25. 9. 2019 Josef Sus

Otázka: Staré třešně silně trpí klejotokem, některé začínají prosychat. Pokud bude nutné strom zlikvidovat, je možné nechat jeho větve k okusu kozám? (Pokračování textu…)

Květinové záhony v zahradě jako prvky tvůrčích nápadů

23. 9. 2019 Jana Kolková Rydvalová, Petr Kolka

Květinové výsadby dodávají zahradě barvu, vůni a pestrost. Jsou současně místem, které může být výrazně proměnlivé v průběhu roku, ale posloužit i k potřebě proměnit vzhled zahrady. (Pokračování textu…)

Jak skladovat zeleninu od brambor přes ředkev až po zelí

22. 9. 2019 Martin Koudela

Které teploty a jaká vzdušná vlhkost  svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách? (Pokračování textu…)