Otázka: Staré třešně silně trpí klejotokem, některé začínají prosychat. Pokud bude nutné strom zlikvidovat, je možné nechat jeho větve k okusu kozám?
Máme kmen uskladnit na topení, nebo je třeba jej co nejrychleji spálit?
Klejotok na kmeni třešně
Odpověď: Je-li strom skutečně klejotokem napaden tak, že začnou odumírat hlavní větve a postupně celá koruna třešně, nezbývá, než jej zlikvidovat.
Se stářím výsadby se situace pochopitelně zhoršuje.
V žádném případě nemusíte mít obavu předložit větve, dokud jsou ještě ve vegetaci, jako pamlsek kozám, králíkům nebo jinému domácímu zvířectvu ani uskladnit staré kmeny na topení. Jsou-li však dosud zdravé, je škoda s nimi topit, dřevo třešní je považováno za jedno z nejcennějších u řezbářů, truhlářů a při výrobě nábytku nebo drobných doplňků vůbec.
Foto autor
Výsadba ovocného výpěstku má zásadní vliv na to, aby stromky v raném věku dobře rostly a do plodnosti vstoupily v kondici. Ač je sázení stromku svátkem, chybuje se při něm.
Třešeň pokládají někteří znalci za domácí evropský druh, jiní za její pravlast považují Asii. Všeobecné oblibě se těší hned z několika důvodů.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou, žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin.
Slivoně se v českých zemích pěstují zhruba od poloviny 14. století. O jejich rozšíření se zasloužil Karel IV. Po něm se také plody švestek dodnes nazývají karlata – kadlátky.
Trávníky prorostlé jetelem plazivým napovídají, že půdě chybí dusík. Traviny zpravidla strádají, jetel se naopak rozrůstá. Jakmile trávník přihnojíme dusíkem, jetel plazivý zmizí.
