Zelené hnojení má kladný vliv na výživu révy. Ozelenění je však třeba umístit dál od keřů, aby rostliny neubíraly révě vláhu. (Pokračování textu…)
Teplé letní měsíce prospívají vyzrávání broskve, její chuti, obsahu cukru, odlučitelnosti dužniny od pecky. Podporují i zásobení broskvoně živinami na zimu a jaro. (Pokračování textu…)
Pěstitelské pálení se stalo v Česku populárním způsobem zpracování ovoce ze zahrad. Stále více pěstitelů proniká do tajů přípravy kvasu. (Pokračování textu…)
Už je to déle, kdy jsem prvně v létě naočkoval meruzalku angreštem odrůdy Captivator, bílým rybízem Blanka, červeným rybízem Rovada a černým rybízem Titania. (Pokračování textu…)
Rzivost slivoně se v minulosti objevovala v Česku jen místně. Nezavinila vážné škody. Ale od roku 2009 se výskyt choroby v některých letech významně násobí. (Pokračování textu…)
Pravý červenoplodý jedlý jeřáb byl nalezen kolem roku 1820 v okolí obce Ostružná na Jesenicku. Pastevce ovcí tam zaujal strom, jehož jeřabiny mu zachutnaly. (Pokračování textu…)
Předevčírem jsem byl střihat zatím drobná jablíčka, aby jich v koruně jabloně zůstalo přiměřeně. Probírka plodů však byla potřeba méně, než jsem očekával. (Pokračování textu…)
Houbová choroba monilinióza nejsnáze infikuje květy peckovin. Žádný druh není vůči moniliové spále odolný, jen na broskvoni bývá vzácně. (Pokračování textu…)
Réva většinou intenzivně roste. Proto k péči o révu patří řez letorostů – osečkování. Bez něj by jednoleté dřevo nevyzrálo a v zimě namrzalo. (Pokračování textu…)
Českým názvem moniliový úžeh nebo moniliová spála se označuje choroba peckovin nejspíš podle toho, že suché zbytky květů, například višní, připomínají poškození vysokou teplotou. Spálené však nejsou. (Pokračování textu…)
Vyskytují se zpravidla jen na některých trávnících. Jsou to malé drobné hnědé houby – jedlé špičky nebo částečně jedovaté strmělky. Houby vytvářející kruhy se ve vlhké trávě živí tlející trávou, listím nebo dřevem.
