Luskoviny údajně obohatí za rok hektar půdy až čtyřiceti kilogramy dusíku. To je tolik dusíku, jako je ve dvou metrácích síranu amonného nebo ve 260 kg ledku vápenatého. (Pokračování textu…)
Náhradou uleželého hnoje či kompostu může být například hnůj granulovaný nebo nakupovaná rašelina, organické substráty. Nic z toho však není zadarmo. (Pokračování textu…)
Nejsnáze muškáty zakoření z postranních krátkých, jen vylomených výhonků. Použít můžeme i ne příliš měkké stonkové řízky pelargonií. (Pokračování textu…)
Co je podstatou hydroponie, většina lidí ví: Rostlina se nepěstuje v běžném substrátu, nýbrž v prostředí, do kterého se potřebné živiny dodávají vodním roztokem. (Pokračování textu…)
Zelené hnojení má kladný vliv na výživu révy. Ozelenění je však třeba umístit dál od keřů, aby rostliny neubíraly révě vláhu. (Pokračování textu…)
Zavařování domácí úrody předchází někdy až mravenčí píle v péči o plodiny. Trvá od časného jara do podzimu. V létě nastávají šťastné chvíle sklizně. (Pokračování textu…)
Rostliny pěstované v nádobách a květináčích vyžadují mnohem více péče a pozornosti než ty na záhonech. Od výběru nádoby přes substrát až ke kvalitě vody. (Pokračování textu…)
Na zahradě používám prořezávací oboustranné hrábě téměř dnes a denně po celou zahrádkářskou sezonu. Mám k nim skoro až osobní vztah. (Pokračování textu…)
Škůdce polní zeleniny monitorují pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby, veřejné výzkumné instituce, a týden co týden během vegetační sezony o tom rozesílají zprávu. (Pokračování textu…)
Mšice jsou drobní a výkonní škůdci, jejichž způsob rozmnožování je přizpůsoben cíli: Co možná nejrychleji se množit. (Pokračování textu…)
Vyskytují se zpravidla jen na některých trávnících. Jsou to malé drobné hnědé houby – jedlé špičky nebo částečně jedovaté strmělky. Houby vytvářející kruhy se ve vlhké trávě živí tlející trávou, listím nebo dřevem.
