Rostlina nezbytně potřebuje ke svému růstu, vývoji a dobrému zdravotnímu stavu vápník. Nedostatek tohoto biogenního prvku vede k různým poruchám. (Pokračování textu…)
K účinné obraně záhonů před slimáky přispívá, když omezujeme jednotlivé fáze jejich rozmnožování. Největší efekt přináší likvidace vajíček. (Pokračování textu…)
Kompostování jednodruhového rostlinného odpadu urychlí přídavek jiné organické hmoty, hnojiva. Podívejte se, co podpoří tlení trávy, listí ořešáku a dalších surovin. (Pokračování textu…)
Luskoviny údajně obohatí za rok hektar půdy až čtyřiceti kilogramy dusíku. To je tolik dusíku, jako je ve dvou metrácích síranu amonného nebo ve 260 kg ledku vápenatého. (Pokračování textu…)
Náhradou uleželého hnoje či kompostu může být například hnůj granulovaný nebo nakupovaná rašelina, organické substráty. Nic z toho však není zadarmo. (Pokračování textu…)
Nejsnáze muškáty zakoření z postranních krátkých, jen vylomených výhonků. Použít můžeme i ne příliš měkké stonkové řízky pelargonií. (Pokračování textu…)
Co je podstatou hydroponie, většina lidí ví: Rostlina se nepěstuje v běžném substrátu, nýbrž v prostředí, do kterého se potřebné živiny dodávají vodním roztokem. (Pokračování textu…)
Zelené hnojení má kladný vliv na výživu révy. Ozelenění je však třeba umístit dál od keřů, aby rostliny neubíraly révě vláhu. (Pokračování textu…)
Zavařování domácí úrody předchází někdy až mravenčí píle v péči o plodiny. Trvá od časného jara do podzimu. V létě nastávají šťastné chvíle sklizně. (Pokračování textu…)
Rostliny pěstované v nádobách a květináčích vyžadují mnohem více péče a pozornosti než ty na záhonech. Od výběru nádoby přes substrát až ke kvalitě vody. (Pokračování textu…)
Do volné půdy vyséváme kořenovou, listovou i košťálovou zeleninu, kterou jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
