Kontaminace půdy po povodních může negativně ovlivnit pěstování i zdraví. Jak rozpoznat riziko a co dělat?
Vážení, mnozí z nás, nebo naši přátelé, se ocitli v situaci, kdy se přes naše zahrady převalila masa vody. V některých místech jen protekla, jinde však zanechala to, co s sebou přinesla. Podle toho, kde k tomu došlo, můžeme čelit riziku, že voda mohla přinést látky, které do půdy nepatří a mohou být škodlivé.
Velký voda mohla přinést látky, které do půdy nepatří a mohou být škodlivé
Tyto látky pak mohou rostliny absorbovat a přenést do svých plodů, které běžně konzumujeme – ať už ovoce nebo zeleninu. Záleží na tom, co je nad námi po toku řeky. Zatímco někde to mohla být jen horská řeka protékající málo osídlenými oblastmi bez průmyslu, jinde mohly být v blízkosti továrny, čerpací stanice, skládky či velká města. Tyto oblasti mohou být zdrojem kontaminace z nafty, olejů, pesticidů nebo dokonce splašků z kanalizace. Bohužel, pokud voda zasáhla naše zásoby, včetně čerstvé a konzervované úrody, je důležité je nekonzumovat. I dobře umyté lahve se závity, jako jsou víčka omnia nebo twist, mohou v malých štěrbinách kolem víčka zadržovat nečistoty z povodňové vody.
Problém může být v tom, že ne každá zahrada zasažená povodní nutně trpí kontaminací z vody z řek a potoků. To lze zjistit pouze laboratorními testy. Pokud výsledky neukáží výrazné překročení limitů, existují různé způsoby, jak škodlivé látky eliminovat. Můžeme využít biologické postupy, jako je obohacení půdy humusem nebo výsadba rostlin, které vážou těžké kovy. Další možnosti je přidávání (ředění) půdy z nekontaminovaných míst, použití sorbentů nebo neutralizace vápněním. Vápnění páleným či dusíkatým vápnem a zakrytí půdy plachtou zároveň pomůže půdu dezinfikovat.
Pokud jsou v půdě zbytky ropných produktů, olejů či rozpouštědel, rozklad těchto látek podpoříme humusem, častým provzdušňováním půdy a pěstováním rychle rostoucích rostlin
Jeden z prvních možných, domácích testů, jak zjistit, že půda v zahrádce není jedovatá je tzv. řeřichový test. Řeřicha (Lepidium) se vyseje do zeminy, která byla postižena. Osivo můžeme vysít přímo na záhon, kde vyklíčí v několika málo dnech, nebo do květináčů, do zeminy odebrané z postižených ploch. Pokud roste bez problémů, není to s ní tak zlé. Vedle řeřichy je na obsah nevhodných látek v půdě citlivý i salát.
Kontaminace půdy v zahradách může negativně ovlivnit pěstování plodin i zdraví rostlin a lidí
Sehnat hnůj nebo kompost, který nebyl zasažen záplavami, může být nyní problematické. Můžeme však hned aplikovat vápnění a zasít zelené hnojení, které pomůže snížit obsah škodlivých prvků v půdě. Úprava pH půdy pomocí vápnění je účinná, protože při kyselém pH se kovy snadno dostávají do pěstovaných rostlin. Ideální je použití granulovaného vápence, tzv. křídového, který působí rychle po aplikaci, nebo hašeného vápna. Vápnění páleným vápnem může snížit zátěž i na neutrálních až slabě zásaditých půdách s pH kolem 7 a nad 7.
| Druh půdy | Orná půda | Travní porosty |
| Lehká půda | 5,5-6,2 | 5,0-5,5 |
| Střední půda | 6,2-6,8 | 5,5-6,0 |
| Těžká půda | 6,5-7,0 | 6,0-6,5 |
Některé rostliny, zejména trávy, snadno absorbují těžké kovy z půdy. Jednou z možností je použití ozdobnice (Miscanthus), která je váže do kořenového systému, ale nepřevádí je do nadzemních částí. Tento způsob je však nákladný a vyžaduje dlouhodobé pěstování. Snadnějším řešením je výsev ozimé směsi, například pšenice nebo ječmene, žita s trochou ozimé řepky. Tyto rostliny během zimy a časného jara vytvoří hustý kořenový systém, který dokáže zachytit těžké kovy z půdy.
Pokud voda zasáhla naše zásoby, včetně čerstvé a konzervované úrody, je důležité je nekonzumovat
Následně je nutné, v době po ukončení odnožování po metání, záhony zbavit plevele a zelenou hmotu z obilovin, včetně kořenů, nekompostovat, ale usušit a spálit. Popel bychom neměli vracet zpět do půdy (pod stromy, do kompostu, záhonů), ale bezpečně jej zlikvidovat, například prostřednictvím komunálního odpadu či skládek odpadů. Pokud nemáme jistotu, že je z toxikologického hlediska půda a porosty v zahradě v pořádku, vše, co shrabeme, vyplejeme, vykopeme by mělo skončit v asanační jámě nebo po usušení a spálení na skládce. Vracet tento materiál prostřednictvím kompostu do půdy nelze.
Pokud jsou v půdě zbytky ropných produktů, olejů či rozpouštědel, rozklad těchto látek podpoříme humusem, častým provzdušňováním půdy a pěstováním rychle rostoucích rostlin, jako jsou obiloviny, řepka, řepice, ředkev olejná aj. V prvním roce je důležité tyto rostliny po sklizni nevracet do půdy ani do kompostu.
Máte-li i vy tipy, jak pečovat o zahradu po povodních nebo zvládat ekologickou zátěž, podělte se s ostatními! Šiřte tuto zprávu tam, kde by mohla být užitečná.
Český zahrádkářský svaz vyhlásil Sbírku na pomoc nejvíce postiženým oblastem a zároveň nabízí pomoc prostřednictvím Rizikového fondu, který je určen na pokrytí škod způsobených živelnými pohromami.
Foto autor
Některé rizikové látky jsou běžně okolo nás. Přirozeně je vytvářejí některé rostliny, mikroorganismy či živočichové. Které to jsou?
Pro člověka rizikový, v přírodě velmi důležitý. To je solanin. Látka, která se tvoří v rostlinách jako přirozená ochrana rostlin před škůdci.
Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Některé rostliny svou přítomností signalizují různé půdní vlastnosti. Mohou nás svým výskytem upozornit také na to, že pro správnou péči o půdu budeme potřebovat její laboratorní rozbor.
Teplé slunné dny, které přicházejí uprostřed zimy, mohou způsobit mírné proudění mízy, hlavně na osluněných a ohřátých stranách kmenů. Značné teplotní rozdíly mezi dnem a nocí pak kmeny nevydrží a popraskají.
