Dřepčíci dokážou rychle poškodit ředkve, kedlubny, brokolici i další zeleninu. Jak poznat jejich nálet a co dělat při invazi dřepčíků?
Dřepčíci dokážou během několika dnů zlikvidovat mladé rostlinky brukvovité zeleniny. Drobní, lesklí a skákající broučci se mohou na zahradě objevit náhle a ve velkém množství, například po sklizni řepky v okolí. Jak poznat jejich nálet a co může pomoci proti invazi dřepčíků?
Co dokáže tak rychle zlikvidovat mladé rostlinky nebo listy těch urostlých, velkých? Dřepčíci. Těchto potvor se na brukvovitých může objevit velké množství druhů. Jen z rodu Phyllotreta jsou známí například dřepčík černý, dřepčík černonohý, dřepčík polní, dřepčík zelný nebo dřepčík Phyllotreta vittata. V zahradě se objevují i další zástupci rodu skákajících, lesklých malých broučků, kteří se pasou třeba na lichořeřišnici. Před invazí dřepčíků si nemusejí být jisté ani brambory – na nich a dalších lilkovitých škodí zejména dřepčík příbuzný.
Dřepčík – drobný skákající brouk poškozující listy rostlin
V zahradě jsem měl jen sem tam kousnutí, ale za několik dnů po posekání porostu řepky ve vzdálenosti cca 500 m od zahrady se najednou vše změnilo. Dřepčíci na poli zavětřili, nasáli vzduch a odhadli, kam se mají vydat za další potravou. V zahradě jsem měl do té doby pěkně olistěné tuříny, kedlubny, ředkve, květáky a mladičké rostliny brokolice. Prakticky ze dne na den je obalili drobní, černí, skákající broučci. Nejvíce jim chutnaly mladé ředkve, tuříny, sazeničky brokolice, kedlubny a květáky sotva párkrát nakousli. Zatímco tuřín se vzpamatuje, z mladých ředkví a brokolice nebude nic moc. Někde totiž vykousali i „srdíčka“ rostlin.
Dřepčíci na listu lichořeřišnice
Dřepčíci jsou drobní, lesklí brouci, kteří při vyrušení skáčou. Na listech po nich zůstávají drobné požerky a mladé rostliny mohou být při silném napadení poškozené velmi rychle. Právě mladé rostliny jsou při náletu dřepčíků nejzranitelnější. Pokud škůdci poškodí jejich „srdíčko“, rostlina se může jen obtížně vzpamatovat.
Jak na ochranu? Když s náletem počítáme, můžeme vysít plodiny, které upřednostňují. Hořčici a podle toho, co jim nejvíce chutnalo u mě, i ředkev. No a třeba nějakou levnou, s levnými semeny, brokolici. Jenže tím se řeší jen nástup dřepčíků v zahradě samé. Problém s invazí hladových dřepčíků, kteří hostovali na řepce, ne. Tady pomůže jen rychlý zásah. První nálet mohou signalizovat žluté lepové desky (Chemstop ecofix). Dřepčíci žlutou milují a mnoho jich zkusí navštívit žlutou plochu.
Ale ani větší počty desek problém neřeší. I když je natřete lepidlem z obou stran. Je třeba zasáhnout ještě jinak. Účinné látky, kterými je lze zlikvidovat, jsou deltamethrin, lambda-cyhalothrin, flupyradifluron, acetamiprid, v biopřípravcích azadirachtin, řepkový olej. Ptáte se, proč nepíšu přímo přípravky? Je to pro vaše dobro. Existují přípravky s různými jmény, ale s jednou účinnou látkou. Je třeba přípravky střídat, nepoužívat opakovaně jednu účinnou látku. A to by se mohlo – pokud si nevšimnete, že máte dva přípravky se stejnou účinnou látkou stát. Pokud je v příbalovém letáku napsáno, že ho můžete použít dvakrát, a použijete oba dvakrát, překročili jste hranici počtu použití dost významně. A zvýšili riziko, že příště už na dřepčíky stejná účinná látka nebude mít odpovídající účinek.
U dřepčíků je důležitá především včasná kontrola mladých rostlin. Pokud se drobní skákající brouci objeví ve velkém množství, mohou během několika dnů způsobit značné škody. Vyplatí se proto sledovat nejen vlastní záhony, ale také situaci v okolí. Právě změny na okolních polích, například sklizeň řepky, mohou podle zkušenosti autora znamenat náhlý příliv dřepčíků do zahrady.
Foto autor a Shutterstock
Na mladých rostlinách pekingského zelí se mohou pást jak slimáci, tak i dřepčíci. Vyhledávají je však i květilky zelné.
Koncem meteorologického léta roste na záhonech většinou zelenina s dlouhou vegetační dobou, a tak mají škůdci zeleniny pré.
V zahradě mají netkané textilie široké využití. Chrání rostliny před mrazy i před škůdci. Mohou však přilákat hlodavce, plže i spory.
Pěstovat cibuloviny a hlíznaté rostliny je i pro začínající pěstitele poměrně snadné. Místo pro ně na zahradě vždycky najdeme. Dají se pěstovat také v nádobách. Některé je třeba chránit před mrazem.
Ochranou mohou být i netkaná textilie nebo sítě proti hmyzu s oky, které nedovolí dřepčíkům, molicím a dalším prolézt k zelenině. Jenže ty můžeme použít prakticky jen tehdy, kdy je porost čistý, bez obou uvedených škůdců. Nebo po dokonalém vyčistění zakrývaných rostlin a prostoru okolo nich. Jinak bychom si jich část uzavřeli dovnitř a vlastně si je hýčkali pod stanem, chránili je před okolím. A oni by se pásli, sáli, rodili další pokolení…