V nejkratším a zároveň nejdynamičtějším z měsíců roku začíná na zahradě nová sezona. Probouzí se tak, jak mrazivé dny ustupují těm jarním. S nimi přichází i příležitost k akci.
V domácích podmínkách si lehce namnožíme sazenice. Řízky odebíráme ze zdravých rostlin. Úspěšně zakoření čerstvé vrcholové řízky dlouhé 3–5 cm. Zakořenění se dá podpořit válečky rašeliny v obalu, kterým se říká paperpoty. Jsou vzdušné, což svědčí vývoji kořenů, ale je třeba je den předem opakovaně zalít, aby nasály vodu. Osvědčený pro řízkování je též sadbovač naplněný substrátem s obsahem perlitu.
Stimulátor pomůže kořínkům na svět; foto Josef Černý
Řeznou plochu řízku ošetříme práškovým nebo gelovým stimulátorem. První týden potřebují řízky teplotu 22–24 °C a především 100% vzdušnou vlhkost, aby intenzivně kořenily. Proto truhlík či sadbovač pro začátek obalíme mikrotenovou fólií. Za dva až tři týdny je řízek zakořeněn a začal růst. Přišel čas přesadit ho do květináče o průměru 8–10 cm.
Víte například, které okrasné dřeviny se nehodí řezat v únoru a proč? Druhy, které kvetou na jaře, třeba zlatice, řežeme až začátkem léta, po odkvětu. Neřežeme ani břízy, javory nebo sakury, protože by v březnu silně ronily a mohly by i namrznout, připomíná šlechtitel a známý jaroměřský zahradník Josef Černý.
V teplejších slunných dnech února odebíráme rouby ze zdravých jabloní a hrušní. Použijeme je k přeroubování těch odrůd jádrovin, se kterými nejsme spokojeni.
Vyzrálé jednoleté výhony s dobře vyvinutými pupeny odřezáváme z jižní strany relativně řídké koruny. Ve svazečcích s označením odrůdy je založíme na vhodné místo. Buď do půdy na severní straně budovy, do chladného a větraného sklepa, nebo do ledničky v mikrotenovém sáčku.
V teplejších dnech února je čas na odběr roubů ze zdravých hrušní; foto J. Sus
Musíme mít jistotu, že stromy, z nichž řežeme rouby, ale i ty, které chceme přeroubovat, jsou zcela zdravé. Někdy vyvstává problém latentních viróz, které se pak projeví na nové odrůdě. Nejsme-li si jisti perfektním zdravotním stavem matečného stromu, nakupujeme raději certifikované (uznané) bezvirózní rouby ze šlechtitelských stanic nebo jiných specializovaných pracovišť.
Mimochodem, začišťujete nožem žabkou ránu po odříznuté větvi? Má se to dělat vždy, místo se lépe zahojí, doporučuje ovocnářský pedagog Josef Sus v kalendáriu ovocné zahrady na únor.
V únoru hnojíme ty záhony, do kterých budeme v březnu vysévat. Pod hrášek hodíme raději jen hnojiva bez obsahu dusíku, aby hlízkové bakterie začaly na kořenech brzy pracovat, nelenivěly. Tam, kde budou rajčata, papriky a okurky, strojená hnojiva nedáváme, to až tak tři týdny před výsevem, sázením.
Bez znalosti obsahu živin v půdě bývá kompost nejvhodnějším hnojivem; foto Shutterstock
Můžeme však – pokud přeje počasí a máme co – zarýt organické hnojení. Dobře rozložený hnůj nebo živný kompost zarýváme i do záhonů, kde budeme sázet předklíčené či jinak přirychlené brambory. Na tyto záhony můžeme koncem února natáhnout černou fólii, aby se půda začala dřív prohřívat.
Všechna zahrádkářova činnost vede k velkému finále – ke sklizni. Existuje však jedna aktivita, která je takovým malým svátkem, neřkuli zázrakem. Výsev.
Zázrak zrození; foto Shutterstock
Když položíte semínko do půdy, zakryjete jej a zalijete, je to, jako byste vypravovali syna do světa. Nebo spíše přivítali malého človíčka do rodiny. To malé, netečné a spící semeno se začne probouzet, vytvoří klíček, vytáhne nad povrch zeminy děložní lístky. nastartuje se proces jednoho života a vy jste u toho a jste tak trošku stvořiteli tohoto zázraku.
… Hlad jako vlk jste už jistě každý z vás měli. A což takhle Homo hominis lupus? Člověk člověku vlkem – to už mi trochu zní jako pomluva. Jako by nestačilo, že člověk člověku člověkem je samo o sobě zdůraznění dostatečně velkého nebezpečí!
Foto Shutterstock
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Byl jednou jeden král, ten u kamen pořád stál, vařil si jáhly v mlíku, káplo mu z nosu do rendlíku, a tak musel začít znova – a my s ním. Byl jednou jeden…
Abychom koruně ovocného stromu dali správný tvar a vhodný úhel rozvětvení, během řezu kontrolujeme s potřebným odstupem, zda se nám daří korunu dobře modelovat.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
