Ozdobné plody okrasných dřevin krášlí zahrady dlouho do chladného podzimu, dokonce i během mrazivé zimy.
Bohatě v tomto období plodí okrasné jabloně, mahonie, pámelník okrouhlolistý (Symphoricarpos orbiculatus), brslen (Euonymus), jeřáb (Sorbus), rakytník (Hippophaë), kdoulovec (Chaenomeles), krásnoplodka (Callicarpa) a kaliny.
Jeřáb muk (Sorbus aria)
Dlouho do zimy přetrvávají plody růže šípkové a jiných růží, dřišťály (Berberis), hlohyně (Pyracantha), skalníky (Cotoneater). Po přenrznutí se stávají potravou pro ptáčky, kterým poslouží v mrazivých obdobích zimního nedostatku:
Jemnou krásou vynikají ruj vlasatá (Cotinus), škumpa (Rhus) a zejména plaménky. Ty potěší svými neobvyklými péřovitými načechranými plodenstvími. Se zlátnoucími trávami vytvářejí vítaný podzimní soulad barev a nálad.
Mnoho druhů keřů zdobí trvanlivá plodenství, která i na obnažených větvích působí dekorativně, ať už pod paprsky ostýchavého slunce, nebo ve sněhových kulisách.
Mnohé z trvalek a letniček se na podzim dají využít k sušení. Můžeme si tak doma vytvořit inspirativní zásobu materiálu pro tvoření suchých vazeb.
Mezi volně rostoucími nebo pěstovanými rostlinami najdeme množství nebezpečných a problematických druhů. Můžeme se s nimi setkat ve veřejné zeleni, v parcích i soukromých zahradách.
V době, kdy kvete, je už jaro v plné síle, přesto připomene zimní radovánky. Kalina obecná tvoří květenství podobné sněhové kouli.
Záhony, na kterých budeme v příštím roce pěstovat plodovou a košťálovou zeleninu, vyhnojíme chlévským hnojem dávkou 400 kg na 100 m² nebo vysušeným granulovaným hnojivem v dávce asi 10 kg na 100 m².
