Prosinec je ideální čas na bilancování a plánování, ale než přijde toto období klidu musíme splnit ještě zahradní povinnosti…
Odstraňujeme moniliózní plody (mumie) z korun stromů a ze země a likvidujeme je.
Můžeme bilancovat a plánovat, ale až si splníme povinnosti na zahrádce… No vlastně, on je to náš koníček, tak se to nedá nazvat povinnostmi. Co tedy můžeme ve volném čase dělat? Až se ochladí tak, že i zem bude mít teplotu pod 8 °C je vhodná doba pro sázení česneku. Můžeme ho namořit proti roztočům (Sulka Extra), proti některým „houbovkám“ se na moření používá Zdravý česnek New, Rizocore (ne na moření, aplikace je odlišná), nejspíše by byla možná alternativa Polyversum nebo můžeme stroužky jen namočit na hodinu do čisté vody. Stroužek by měl mít nad sebou asi 8 cm země. Sázet je možné jak střední a relativně malé stroužky z prostředka „hlaviček“ nepaličáků, tak i velké dvojstroužky z paličáků. Ty velké stroužky se dvěma vrcholy neodtrháváme od sebe, ony se oddělí v zemi a vyrostou z nich hlavičky dvě. Pozemek už máme připravený, ale pokud na něm byl hrách, pór, cibule nebo třeba mečíky, raději urovnáme jiný kus, třeba po bramborách. Fuzárium, které by z brambor mohl česnek „dostat“, nefunguje právě při teplotách pod avizovaných 8 °C.
Hrabeme padající listí, vyhrabáváme mech, provzdušňujeme povrch země v trávníku.
Vrstvy v kompostu by se měly střídat. Jedné hmoty tak 3 cm, potom další. Tedy vrstva listí, vrstva natí z trvalek, plevel s kořeny a trochou země, zbytky zeleniny, hnůj od králíků, slepic a dalšího drobného zvířectva… Nebo to promícháme. Kompost, ve kterém se zničí zárodky chorob, škůdců a semena plevelů, se zakládá jako tzv. teplý. Měla by to být hromada alespoň 1 x 1 x 1 m najednou nakupená. Uvnitř se zahřeje až na teplotu 80 °C. A taková teplota docela dobře desinfikuje i ničí semena a části rostlin, kterými se množí plevele vytrvalé.
Také listí se výborně hodí do kompostu
Do středu takového kompostu se mohou dát i moniliózní plody ovoce, suché větvičky, odkvetlé plevele, celá nať ze zlatobýlu, hnízda slimáků a třeba i psí výkaly… Jestliže kompost skládáme postupně, nikdy se nezahřeje, naopak je dobrým inkubátorem rozvoje chorob a odbourávačem inhibice semen plevelů, dobře se v něm rozrůstají plevele jako ptačinec, rožec, oddenky pýru, bršlice, chrastice. Parazity ze střev psů nezabije. Není dobré dát do založeného kompostu vápno. Dusíkaté vápno dáme až do hotového kompostu, tak 3 týdny před jeho rozhazováním. Pokud chceme urychlit rozklad, můžeme do jednotlivých vrstev vždy přidat trochu ledku nebo močoviny, pár lopat zeminy z kvalitního kompostu, kompost zalít roztokem Kristalonu Start.
Kompost se uvnitř zahřeje až na teplotu 80 °C
Kompost v zahradě slouží jako výsevní médium v pařeništi, skleníku. Může být starší, musí být dokonale rozložený – ve zbytcích by se zahnízdila muška smutnice a její larvičky. Ten by neměl být moc zásobený živinami, dělá se jen ze zahradních zbytků, listí. Kompost určený do záhonů má v sobě mít organickou hmotu, je to kompost mladší, roční. Do něj se může dávat hnůj, močůvka, mletá rohovina, minerální hnojiva. Půdě dodává humus a uvolňuje živiny. Co nejdříve po navezení se zarývá. Do trávníku patří stejný, dává se ve chvíli, kdy je trávník vyhrabaný, provzdušněný, odmechovaný. K růžím a trvalkám citlivým na promrznutí půdy také dáváme živný kompost. Kompost z hnoje (50% hnoje, zbytek zemina, organická hmota bez semen, chorob, škůdců) je vhodný na zarytí pod rajčata, tykve, cukety, okurky, papriky, melouny, košťáloviny… do trvalek, k chřestu, pod jahody, pod maliníky.
Vyhovují jim stejné podmínky jako česneku.
Sázení cibulovin
Peckoviny, jádroviny a drobné ovoce lze řezat na konci roku. Tuhé mrazy by snižovaly kvalitu roubů. Řežeme rouby z jižní strany koruny, vyzrálé a zdravé jednoleté výhony v solidní tloušťce. Na rouby se nehodí výhony se založenými květními pupeny, ty bereme na Barborku.
Suché listí či rašelinu, hrabanku, dáváme pod stálezelené trvalky. Pokud prší, není třeba zalévat. Pokud málo, snažíme se dostat vodu do hloubky 30–40 cm, ne jen na povrch.
Prosto-kořenné sazenice chráníme před mrazíky, raději je založíme a vysazujeme až při teplotě nad nulou. Pokud jemné kořínky namrznou, ostříháme je – ze silných kořenů začnou časem růst nové.
Pokud máme úrodu ve sklepě, je třeba sledovat její stav. Sklep ještě nevychladl a houbovky či bakteriální poškození mají slušné podmínky k rozvoji. Při kontrole dáváme pozor, abychom ovoce či zeleninu nepoškodili.
A na bilancování tedy vlastně ještě není čas… 😉
Při pěstování je třeba vzít v úvahu dlouhou vegetační dobu, kterou má hlavně ozimý česnek, a s tím spojená rizika.
Od jara vzniká na zahradě a v domácnosti množství odpadu využitelného pro kompostování. Dobu přeměny organické hmoty ovlivňují i maličkosti.
Kompost, který jsme založili teprve na podzim, v zimě nepřehazujeme. Příliš bychom tím snížili teplotu optimální pro rozkladné procesy.
Podzim a září zvlášť se hodí pro výsadbu cibulových květin. Za několik měsíců nás první jarní květy potěší tím víc, čím lepší podmínky rostlinám vytvoříme.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.
