Kompost, který jsme založili teprve na podzim, v zimě nepřehazujeme. Příliš bychom tím snížili teplotu optimální pro rozkladné procesy.
Na jaře by dlouho trvalo, než by v předčasně promíchaném kompostu bakterie obnovily svou užitečnou činnost.
Pokud máme na zahradě problémy s hlodavci, jako je hryzec, a máme vysledováno, že kompost používají k přezimování, měli bychom si na to vzpomenout už na podzim a podložit zakládaný kompost hustším pletivem, třeba ve více vrstvách.
Hromadu kompostovaného podzimního odpadu ze zahrady v zimě nepřehazujeme; foto Shutterstock
Dobrý kompost je pro zahrádkáře nejcennější surovinou a je ho vždy nedostatek. Půda, která je pravidelně hnojena kompostem, má velmi dobrou drobtovitou strukturu a dostatek živin pro rostliny. Rostliny na půdách hnojených kompostem výborně prospívají a rostou a přijatelně se vyrovnávají se stresem například v podobě sucha či další nepřízní počasí. Kompost a případně další organická hmota zajistí zahrádkáři bohatou a kvalitní úrodu.
Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Kompostování jednodruhového rostlinného odpadu urychlí přídavek jiné organické hmoty, hnojiva. Podívejte se, co podpoří tlení trávy, listí ořešáku a dalších surovin.
Pojem zralý kompost je oblíbený, ale mnohdy chybí upřesnění, k čemu je zralý. Kompost používáme právě podle míry jeho zralosti.
Nejběžnější poruchy rostlin, které nezavinili ani škůdci, ani choroby, způsobuje nesprávná výživa, tedy nedostatek nebo nadbytek některých prvků.
Na letní řez meruněk a broskvoní si najdeme čas od června do srpna. Pozdější termín řezu může snížit odolnost ovocného stromu vůči mrazu. Účelem letního řezu je odstranit příliš hustý obrost hlavních větví, nevhodně rostoucí výhony, větve poškozené mechanicky, chorobami či škůdci.
