Při pěstování je třeba vzít v úvahu dlouhou vegetační dobu, kterou má hlavně ozimý česnek, a s tím spojená rizika.
Těmi mohou být např. holomrazy, extrémní sucho či naopak extrémní srážky, které nejsou dobré hlavně v období dozrávání a sklizně. Dostatek půdní vlhkosti je žádoucí do poloviny června. Potom česneku vyhovuje sušší období. Je to právě období, kdy česnek ukončuje svůj růst a kdy se rozhoduje o jeho dobrém dozrání a zdravotním stavu.
Česnek má zvýšenou potřebu vody v období od poloviny května do začátku června
Pro pěstování jsou nejvhodnější záhřevné, humózní hlinité, dobře provzdušněné půdy, s dostatečnou zásobou přijatelných živin a s pH 6,5–7,2. Česneku vyhovují teplé, slunečné polohy chráněné před silnými větry s raným nástupem jara. Nevhodné jsou těžké, studené půdy s vysokou hladinou podzemní vody, na jaře špatně záhřevné.
Česneku se nedaří ani na nadměrně vysušených slévavých půdách, případně i na extrémně lehkých půdách bez možnosti závlahy. V našich podmínkách dobře přezimuje, zvláště v letech se sněhovou pokrývkou.
Od jara rozrušujeme půdní škraloup z důvodu lepšího provzdušnění půdy, hubení plevele a hospodaření s vláhou. Kultivace by měla být mělká, aby nedošlo k poškození kořenového systému.
Zařazení do osevního postupu se řídí hledisky fytosanitárními i obecnými zásadami pro střídání plodin. V řazení po sobě či jiných cibulovinách by se měl dodržovat minimálně šestiletý interval. Ale ani tento však nemusí být zárukou pro vyloučení nebezpečí poškození porostu háďátky nebo některými půdními patogeny. Před výsadbou půdu pečlivě připravíme. Pro podzimní výsadbu je nutné zrytí do hloubky 30 cm, a to nejméně jeden měsíc před výsadbou, proto, aby byla půda před výsadbou vyzrálá a slehlá. Předcházíme tak nebezpečí vymrzání česneku přes zimu. Pro jarní výsadbu připravíme půdu již na podzim (jako pro podzimní výsadbu). Před jarní výsadbou se doporučuje jen nejnutnější urovnání pozemku. Tak se zabrání ztrátám zimní vláhy a umožní se včasné zahájení jarní výsadby.
Na povrchu půdy by měl být od jara rozrušován půdní škraloup
Pokud je možnost závlahy, tak je dobré ji použít v období od poloviny května do začátku června, kdy je u česneku zvýšená potřeba vody.
Česnek se charakterizuje jako plodina středně náročná na hlavní rostlinné živiny.
Pro dobrou sklizeň česneku je nutné dodání živin. Česnek se v osevním postupu zařazuje do druhé trati. Přímé hnojení hnojem k česneku není vhodné, protože zhoršuje kvalitu. Vhodné je proto hnojení k předplodinám. Při určování dávek čistých živin je třeba brát zřetel na druh půdy, zásobu živin, která je zjišťována při rozborech půdy. Pokud nejsou k dispozici půdní rozbory, doporučuje se pro dosažení průměrného výnosu dodat na 10 m2 při základním hnojení: 0,08–0,1 kg N, 0,02–0,03 kg P a 0,08–0,1 kg K. Za vegetace je vhodné podle stavu porost přihnojit dávkou 0,03 kg N na 10 m2. Prakticky tedy použijeme Cererit (400 g/10 m2) nebo síran draselný (200 g na 10 m2). Za vegetace je vhodné podle stavu porost přihnojit dávkou 0,03 kg N na 10 m2, např. ledkem vápenatým ve třech až čtyřech dělených dávkách vždy po 10 g/m2.
Používá se sadba, která není napadena chorobami, škůdci a není mechanicky poškozená. Před výsadbou je vhodné česnek namořit proti houbovým chorobám. Z přípravků na moření sadby je vhodná Sulka, která, ačkoli původně sloužila proti háďátku zhoubnému, má dnes výrazný účinek proti roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipae). Tento roztoč způsobuje tzv. vyšeptávání česneku.
Stroužky sázíme tak, aby bylo podpučí v přímém kontaktu s půdou
K samotné výsadbě by se nemělo přistoupit dřív, než teplota půdy trvale klesne pod 9 °C. Vzdálenost mezi řádky se při výsadbě pohybuje v rozmezí 25–60 cm a to v závislosti na systému výsadby (jednořádky, dvojřádky).
Česnek sušíme ideálně i s natí, celé rostliny zavěsíme na zastíněném dobře větraném místě
Vzdálenost mezi vysazenými stroužky se pohybuje v rozmezí 8–12 cm. Hloubka výsadby je 5–8 cm v závislosti na velikosti sadby. Stroužky sázíme tak, aby bylo podpučí v přímém kontaktu s půdou. Proto není vhodné na sázení používat sázecí kolík.
Nepaličáky sklízíme v době žloutnutí listů a počátku poléhání listů, paličáky při zasychání konců listů a narovnání květního stvolu. Pro tento účel tedy ponecháme v porostu několik stvolů nevylámaných. Po sklizni necháme cibule česneku doschnout ve větraných místnostech s dobrou cirkulací vzduchu. Po doschnutí palice očistíme, zbavíme po škozených suknic a odstraníme kořínky. Uskladňuje se ve větratelných suchých místnostech nejlépe pověšením svazků.
Foto Shutterstock a Ivan Dvořák
Česnek provází lidstvo již po tisíce let. Používaný pro své léčivé vlastnosti, nezaměnitelnou chuť a vůni, našel místo v kuchyních i medicíně napříč kulturami a epochami.
Stálý zájem o český česnek, navzdory jeho vyšší ceně, vypovídá nejen o jeho vynikající chuti, ale také o vysoké kvalitě odrůd českého původu.
Na podzim sázíme česnek, mimořádně cennou zeleninu. Čím později to počasí dovolí, tím lépe. Vhodné jsou i výsadby koncem listopadu či začátkem prosince.
Sklizní ve správném termínu příznivě ovlivníme vzhled, zdravotní stav i skladovatelnost česneku. Zahradnická zkušenost říká: Raději o tři dny dřív než o dva dny později.
S delším dnem a případně se zvyšující se teplotou v chladných prostorách, kde máme uloženy zimující rostliny, kontrolujeme, zda nic neruší jejich vegetační klid. Vhodnou teplotu prostředí lze v lednu podpořit větráním.
