Podzim a září zvlášť se hodí pro výsadbu cibulových květin. Za několik měsíců nás první jarní květy potěší tím víc, čím lepší podmínky rostlinám vytvoříme.
Cibuloviny a to zvláště ty drobné (např. sněženky, krokusy, bledule, ladoňky, modřence), sázíme nejlépe ve větším množství do skupin. Rozmístíme je hustě, tj. od sebe vzdálené tak, jak hluboko mají být zapuštěny do půdy. Výsadba do řad a pravidelných útvarů může působit nepřirozeně.
Tenký šupinovitý obal cibule puškinie ladoňkovité; foto Shutterstock
Správná hloubka výsadby chrání rostliny před výkyvy teplot a zajišťuje dobrý přísun živin. Příliš hluboké umístění zhoršuje kvetení rostlin. Zahradnické pravidlo radí umístit cibule zhruba dvakrát až třikrát hlouběji, než je jejich velikost. Existují i výjimky, například kosatce nebo hvězdníky.
Krokusy
Půdu je na místě výsadby nutné prokypřit do dvojnásobné hloubky odpovídající hloubce výsadby. Zapracujeme do ní dobrý kompost, univerzální substrát a na těžkých půdách je pro cibuloviny důležité přidání písku. Vrchní vrstvu půdy je pak možné obohatit pomalu působícím organickým plným hnojivem.
Vysazujeme většinu cibulovin a hlíznatých rostlin: narcisy, tulipány, hyacinty, cibulové kosatce, také drobné cibuloviny, jako jsou modřence nebo ladoňky.
Potěšení z prvních jarních květů začíná vlastně už na podzim. V září a říjnu hledáme na svých zahradách nejvhodnější místa pro výsadbu cibulovin. Možností je dost.
Mezi prvními cibulovinami, které vysazujeme během srpna, jsou i takové, které na podzim vytvoří první listy, nebo stihnou vykvést.
Většině cibulových květin vyhovují středně těžké, propustné a humózní půdy, které nebyly přímo hnojeny čerstvým chlévským hnojem. Narcisy mají rády těžší půdu, hyacinty naopak lehčí.
Druhá polovina června je dobou zatahování cibulovin. Nastává proto vhodný čas vyzvednout některé cibuloviny z půdy. Vyčkáme, než květinám zežloutnou listy, abychom jim neubírali sílu ke kvetení v příštím roce.
