Zahrádkář radí s problémy na zahradě. Proč hnědne dužnina švestek, jak naložit s listy napadenými šarkou a kdo okusuje květy růží?
Hnědá dužnina švestek, šarka slivoní nebo brouci, kteří se objevili na květech růží. I s takovými problémy se mohou zahrádkáři během sezony setkat. Přinášíme odpovědi odborníka na aktuální dotazy čtenářů.
Dotaz čtenáře:
Pěstuji jednu švestku, údajně jde o Althanovu renklódu. Při sklizni ale nacházím značné množství plodů, které mají uvnitř hnědou dužninu, jako by byly nahnilé. Na povrchu přitom není poškození příliš patrné. Prosím o radu, co je příčinou a zda se s tím dá něco dělat.
Příznaky slunečního úžehu uvnitř plodu
Odpověď odborníka:
V případě Althanovy renklódy může jít o poškození slunečním úžehem. U většiny ovoce se úžeh projeví především na povrchu plodu, u této odrůdy však intenzivní sluneční záření poškozuje dužninu, aniž by na slupce zanechalo výrazné změny. Dužnina pak hnědne a může připomínat počínající hnilobu. Výskyt tohoto poškození podporují především vysoké teploty a silné oslunění. Pokud se problém opakuje, je vhodné počítat s tím při výběru stanoviště. Althanově renklódě nesvědčí místo vystavené intenzivnímu slunečnímu záření a vysokým teplotám.
Dotaz čtenáře:
Je pravda, že listy a plody napadené šarkou nesmějí přijít do kompostu? Nerad bych tím chorobu rozšířil po zahradě.
Listy slivoně s typickými příznaky virových neštovic
Odpověď odborníka:
Šarka slivoně se dnes označuje také jako virové neštovice slivoně. Virus se šíří především přenašeči, zejména mšicemi, a k přenosu dochází z infikované živé rostliny na další živé rostliny. Samotný kompost proto nepředstavuje způsob, kterým by se šarka běžně šířila. Napadené listy a plody lze kompostovat. Stejně tak není nutné automaticky likvidovat dřevo z napadeného stromu pouze kvůli obavě, že by se virus prostřednictvím kompostu nebo dřevní hmoty dále šířil. Důležitější je zabránit šíření choroby z napadeného stromu na zdravé slivoně. Pokud strom opakovaně vykazuje typické příznaky virových neštovic, zaměřte se především na zdravotní stav celé výsadby.
Dotaz čtenáře:
Na květech růží jsem letos objevila několik brouků, kteří vypadají jako chrousti. Překvapilo mě to, protože se uvádí, že chroust obecný se u nás vyskytuje poměrně vzácně. O jakého brouka může jít?
Dva dospělci listokaze zahradního na květu růže
Odpověď odborníka:
Pravděpodobně nejde o chrousta obecného, ale o jeho menšího příbuzného – listokaza zahradního (Phyllopertha horticola). Tento druh je u nás běžný a dospělci se objevují na různých listnatých dřevinách i na zahradních rostlinách. Aktuální údaje o jeho výskytu v Česku vede také Národní databáze ochrany přírody. Listokaz zahradní je dlouhý přibližně 8–12 mm. Má kovově zelený až zelenomodrý štít a hnědočervené až hnědé krovky. Na růžích a dalších rostlinách si dospělci pochutnávají na listech a květech. V případě silného výskytu proto mohou být škody poměrně nápadné. Pro zahrádkáře je důležité, že problém nemusí končit u dospělých brouků. Larvy žijí v půdě a živí se kořeny rostlin. Při běžném výskytu proto bývá nejjednodušší brouky mechanicky sbírat a likvidovat. Při silném výskytu larev lze podle konkrétní situace uvažovat také o biologické ochraně, například o parazitických hlísticích. Vždy je ale třeba ověřit, zda je konkrétní přípravek v daném termínu a pro dané použití povolen.
Text byl redakčně upraven a aktualizován podle podkladů z časopisu Zahrádkář.
Fotoarchiv časopisu Zahrádkář
Někdo pokládá organický odpad ze zahrady za hromadu, kterou je třeba vyhodit, jiný zbytky rostlin sklízí, aby je proměnil v hromadu živin.
Jak je to s kompostováním nemocných rostlin nebo nemocných částí rostlin? A je třeba při kompostování plevelných rostlin zvláštní postup?
Od přelomu jara a léta až do podzimu se můžeme těšit z rozmanitých chutí plodů peckovin. Připomeňme si, kdo je kdo v rodině modrých slivoní.
Otázka: Při sklizni meruněk jsme si všimli, že na některých peckách jsou bílé kroužky. Je to normální, nebo je to nějaká choroba?
Fyziologickou skvrnitost (hořkou pihovitost) poznáme na jablku podle tmavších, 2–6 mm velkých, mírně propadlých a hnědavých skvrnek. Jejich vinou plod hořkne.
