V červenci znovu raší stromy a keře. Tato tzv. druhá míza je však slabší než jarní. Podle druhu trvá do konce srpna, případně do poloviny září.
Okurky nakládačky pěstujeme mnohdy z přímého výsevu. Je na něj čas až do poloviny června. Okurkám svědčí teplo, vláha, ochrana před mšicemi i před větrem.
Lilek vejcoplodý neboli baklažán pochází z Indie a do Evropy se dostal ve čtrnáctém století. Známe především fialové a černé plody, ale existují i žluté a bílé.
Oblíbený rakytník se dá s úspěchem pěstovat na úrodných půdách, ale i v extrémních pěstebních podmínkách.
V mírných zimách mohou zahrady v nižších polohách závidět zahradám v horách sněhovou pokrývku. Sníh je cenným přírodním materiálem.
Dlouhá stébla a místy i plevel prozrazují, že jsme se trávníku nevěnovali tak často, jak by v létě potřeboval. Teplu i suchu přizpůsobíme sečení i závlahu.
Čím jsou hrůbky tak užitečné, že lákají čím dál tím širší okruh pěstitelů, aby je používali nejen při pěstování brambor? Svědčí rostlinám, šetří námahu.
Přírodní srážky a spodní voda nestačí pro zásobování zahradních rostlin, které k životu potřebují hodně vody. Nedostatek vody omezuje jejich vitalitu, růst, kvetení i výnos.
Nastává čas výsadby zeleniny. Třeba salátu a kedluben. Můžeme vysazovat sadbu z kelímků nebo přepichovanou, prostokořennou.
Únor bývá nejstudenějším měsícem, často mrazivějším než leden. Klimaticky jde o poslední zimní měsíc, ač do začátku jara chybí tři březnové týdny. Slunce sílí, zem studí.
Během dubna je již nutné první sečení, sekejte hodně nízko, podpoříte tím odnožování trav. Můžete začít i s přihnojováním, ale – na jaře mají traviny obrovskou růstovou sílu, ke které jim pomáhají uložené zásobní látky. Přirozené živiny vystačí zhruba do června.
