K zasolení půdy dochází v přirozených podmínkách poměrně vzácně. Zpravidla se jedná o místa se suchými klimatickými podmínkami.
Stále častěji se v zahradách projevují období sucha. Proto bychom tam měli pamatovat s přiměřenou závlahou i na stolní odrůdy révy.
Správnému vývoji stromku pomáhá jeho dobrý zdravotní stav. Sledujeme proto výskyt chorob a škůdců, abychom včas dokázali nový stromek chránit.
Srážky chybějí na zahradě především zelenině. Ze své podstaty je náročná na zavlažování. Jak šetřit vodou a čím půdní vláhu podpořit?
Košťálová zelenina zahrnuje druhy náročné na zalévání. Hodí se pro ně závlaha postřikem. Listová zelenina se liší potřebou vláhy v různých obdobích růstu.
V zahradách bývají brusinky málo rozšířené. Jsou náročné na kyselost půdy, ne každý si troufne je pěstovat. Komu se to daří, ten oceňuje i okrasnou hodnotou brusnic.
Rostliny pěstované v nádobách a květináčích vyžadují mnohem více péče a pozornosti než ty na záhonech. Od výběru nádoby přes substrát až ke kvalitě vody.
V červenci znovu raší stromy a keře. Tato tzv. druhá míza je však slabší než jarní. Podle druhu trvá do konce srpna, případně do poloviny září.
Okurky nakládačky pěstujeme mnohdy z přímého výsevu. Je na něj čas až do poloviny června. Okurkám svědčí teplo, vláha, ochrana před mšicemi i před větrem.
Lilek vejcoplodý neboli baklažán pochází z Indie a do Evropy se dostal ve čtrnáctém století. Známe především fialové a černé plody, ale existují i žluté a bílé.
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.
