Ze záznamů meteorologických měření v pražském Klementinu, které tu shromažďují zhruba čtvrt tisíciletí, vyplývá, že červenec je nejteplejším měsícem roku.
Také v červnu vyséváme v intervalu 2–3 týdnů malé dávky osiva hlávkového salátu, kedlubnů a květáku.
Většina zahrádkářů má svůj způsob setí okurek, a pokud jim vychází, není třeba jej měnit. Ale jsou i tací, kterým se nedaří. Mají prostě smůlu, což je v přírodě i na zahrádce normální.
Pro správné uskladnění hlíznatých květin je třeba teplota v rozmezí 5–10 °C. Ovoci svědčí 4 až 5 °C, zelenině spíše méně.
Zelenina ke skladování musí být sklizená v odpovídající zralosti, zdravá a vytříděná. Poškozenou nebo nedorostlou spotřebujeme, nebo ji sušíme.
Průběžná kontrola kompostování má velký význam pro nápravu případných chyb, aby tlení probíhalo optimálně. Měsíc až dva po založení zjišťujeme stav kompostu každý týden.
Plody rajčat mohou být skladovány až několik týdnů, je však třeba zohlednit teploty vhodné pro různá stadia zralosti. Dozrávání lze urychlit i zpomalit.
Při používání chemických přípravků proti škůdcům postupujeme pečlivě podle návodu. Důležitá je například i aktuální venkovní teplota.
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech růže, hortenzie, šeříku, tavolníku, dřišťálu, mahonie, hlohyně a dalších. Rozvoj infekce zastaví včasný chemický zásah.
