Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.
Která ředkvička je lepší? Bílá, nebo dvoubarevná? Kulatá, či dlouhá? Především jsou ředkvičky s velkou určitostí první zeleninou, kterou sklízíme z jarních výsevů.
Ve skleníku během března předpěstováváme papriky, majoránku, rajčata, vyséváme okurky i další ředkvičky, koncem měsíce vysazujeme salát a kedluben.
V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.
Vedle semínek zeleniny určených pro jarní výsevy se prodávají i semena určená na klíčení k jídlu. Klíčky obsahují vitaminy, minerály, enzymy a další látky prospěšné zdraví.
I počátkem listopadu ve skleníku sklízíme. V nevytápěném chráníme rostliny netkanou textilií. Vysejeme mrkev a petržel na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.
Uvolněnou půdu vyčistíme, prokypříme a můžeme sít rané odrůdy ředkviček, polníček, zimní špenát, šruchu zelnou, jarní cibulku, roketu a saláty pro sklizeň mladých lístků.
Do volné půdy vyséváme druhy zelenin, které jsme ven v této sezoně zatím neseli. Vedle toho opakovaně vyséváme zahradní řeřichu, špenát, ředkvičky, saláty a další.
Jakmile půda rozmrzne, na vhodném místě přikryjeme několik trsů pampelišky většími květináči tak, aby zakryly listy.
Pro přesazování velkých jehličnanů je nejlepším obdobím druhá polovina srpna. Vyjma velkých borovic, jedlí a sloupovitých jalovců můžeme ostatní přesazovat. Je však nutná roční příprava stromu na přesazení.
