Přestože ředkvičky snesou mírný mráz, přikryjeme je po výsevu netkanou textilií. Chráníme je tím také před škůdci a uspíšíme jejich sklizeň.
Pařeniště díky svému krytu zadržuje teplo ze slunečních paprsků. Toho využijeme k předpěstování sadby nebo k pěstování některé zeleniny.
Jan Zadražil plánuje výsevy zeleniny podle kalendáře divadelního spolku Kašpar. To aby se jako herec stihl věnovat zahradě i zahrádkářům.
Díky krátkému vegetačnímu období, které nepřesáhne čtyřicet dní, si stihneme ředkvičky vypěstovat ještě do začátku podzimu.
Generace pěstitelů uměly v minulosti využít své zkušenosti a znalosti tak, aby na škůdce, třeba dřepčíky a květilky, zbylo co nejméně úrody.
V září ve skleníku sklízíme a až na výjimky nesejeme a nevysazujeme. Vychutnáváme si plody celoroční píle a snad i zábavy a relaxace.
Ředkvičky jsme si oblíbili jako časnou jarní zeleninu. Na záhonech se jim však daří i na přelomu léta a podzimu. Lépe než během letních veder.
Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.
Která ředkvička je lepší? Bílá, nebo dvoubarevná? Kulatá, či dlouhá? Především jsou ředkvičky s velkou určitostí první zeleninou, kterou sklízíme z jarních výsevů.
Ve skleníku během března předpěstováváme papriky, majoránku, rajčata, vyséváme okurky i další ředkvičky, koncem měsíce vysazujeme salát a kedluben.
Mnohé z těchto dřevin jsou nejen výraznou okrasou zahrady v tomto období, ale jejich plody přetrvávají na dřevinách dlouho do podzimního i zimního mrazivého období. Bohatě v tomto období plodí okrasné jabloně, mahonie, pámelník okrouhlolistý …
