Pro správné uskladnění hlíznatých květin je třeba teplota v rozmezí 5–10 °C. Ovoci svědčí 4 až 5 °C, zelenině spíše méně.
Pokud není půda zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé rostliny a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky.
U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním. Mulč podpoří zakořenění.
Zelené části rostlin, např. lilie bělostné a zahradních chryzantém přikryjeme chvojím, nejlépe smrkovým. První krátké podzimní mrazíky trvalkám příliš nevadí, a není proto ani nutné s přikrývkou spěchat.
Smrkové chvojí ochrání zimující rostliny před mrazem i ledovým větrem, foto Shutterstock
Je však praktické připravit dostatek materiálu na zazimování, až přijde období dlouhodobějších mrazů, doprovázených ostrými větry, kdy teplota v noci klesne až k -10 °C a přes den se objeví holomrazy s větší intenzitou slunečního záření. Takové počasí nastává zhruba od ledna.
Podle způsobu, hloubky a období řezu je možné strom zmladit, prosvětlit, zahustit, tvarovat, oddálit nebo přiblížit dobu jeho plodnosti.
Z loňského roku nám na venkovních záhonech zůstávají ještě některé druhy zeleniny: pór, kadeřávek a růžičková kapusta. V pařeniští se daří dalším.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
