Všestranná popínavá bylina lufa pochází z tropů. Mladá rostlina se listem i plodem podobá okurce. Využití plodů závisí na tom, jak zralé jsou.
Někdo pokládá organický odpad ze zahrady za hromadu, kterou je třeba vyhodit, jiný zbytky rostlin sklízí, aby je proměnil v hromadu živin.
Nároky listnáčů na živiny a půdní reakci jsou oproti jehličnanům o něco rozmanitější. Tedy i hnojení listnáčů má svou důležitost.
Kdybychom nenahradili živiny odebrané pěstovanými rostlinami, drancovali bychom půdu. Ztratila by úrodnost. Hnojit zahrádku je třeba.
Mnoho z nás by rádo houby na zahradě pěstovalo, ale suroviny na intenzivní pěstování bývají těžko dostupné nebo nás odradí náročnost přípravy.
Do konce března můžeme vápnit a hnojit ovocné stromy a keře kompostem, fosforem a draslíkem v minerálních hnojivech.
Vermikompostování známe dlouho. Technologie zpracování bioodpadů vznikla v Japonsku. Roku 1985 se žížaly začaly používat v Československu.
Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.
Jako nádoby pro okrasné rostliny lze v podstatě použít cokoliv, do čeho lze sázet. Měli bychom však vybírat jen takové, které rostlinám budou svědčit.
V Česku se písčité oblasti vyskytují hlavně na jihu Moravy a na východě Čech. Za výhodu lze pokládat, že písčitá půda se dá dobře obdělávat suchá i vlhká.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
