Existuje několik množností a konstrukcí, jak si zrealizovat vyvýšený záhon. Ideální je ten, který se nejvíce podobá přirozené vyvýšenině.
Na kompost máme kompostéry, které nám dává město, svou ohrádku v koutě zahrady, případně využijeme službu kompostárny.
Založit si živé ploty neznamená jen starost s jejich údržbou. Dopřejí nám soukromí, lákají opylovače, živočichy a někdy i sklizeň plodů.
O svatojánské noci se prý otevírají skály a vydávají poklady. Z jara je to pro změnu půda, která se při oteplení otevírá setí a sázení.
Koncem února zahrada ještě odpočívá. Máme čas pořídit do nastávající sezony něco nového. Vyvýšený záhon je dobrý nápad, navíc praktický.
K zasolení půdy dochází v přirozených podmínkách poměrně vzácně. Zpravidla se jedná o místa se suchými klimatickými podmínkami.
Všestranná popínavá bylina lufa pochází z tropů. Mladá rostlina se listem i plodem podobá okurce. Využití plodů závisí na tom, jak zralé jsou.
Někdo pokládá organický odpad ze zahrady za hromadu, kterou je třeba vyhodit, jiný zbytky rostlin sklízí, aby je proměnil v hromadu živin.
Nároky listnáčů na živiny a půdní reakci jsou oproti jehličnanům o něco rozmanitější. Tedy i hnojení listnáčů má svou důležitost.
Kdybychom nenahradili živiny odebrané pěstovanými rostlinami, drancovali bychom půdu. Ztratila by úrodnost. Hnojit zahrádku je třeba.
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
