
Živé ploty v přírodní zahradě. Bohatší bude příroda i my
7. 4. 2023 Lucie PeukertováZaložit si živé ploty neznamená jen starost s jejich údržbou. Dopřejí nám soukromí, lákají opylovače, živočichy a někdy i sklizeň plodů.
Založit si živé ploty neznamená jen starost s jejich údržbou. Dopřejí nám soukromí, lákají opylovače, živočichy a někdy i sklizeň plodů.
O svatojánské noci se prý otevírají skály a vydávají poklady. Z jara je to pro změnu půda, která se při oteplení otevírá setí a sázení.
Koncem února zahrada ještě odpočívá. Máme čas pořídit do nastávající sezony něco nového. Vyvýšený záhon je dobrý nápad, navíc praktický.
K zasolení půdy dochází v přirozených podmínkách poměrně vzácně. Zpravidla se jedná o místa se suchými klimatickými podmínkami.
Všestranná popínavá bylina lufa pochází z tropů. Mladá rostlina se listem i plodem podobá okurce. Využití plodů závisí na tom, jak zralé jsou.
Někdo pokládá organický odpad ze zahrady za hromadu, kterou je třeba vyhodit, jiný zbytky rostlin sklízí, aby je proměnil v hromadu živin.
Nároky listnáčů na živiny a půdní reakci jsou oproti jehličnanům o něco rozmanitější. Tedy i hnojení listnáčů má svou důležitost.
Kdybychom nenahradili živiny odebrané pěstovanými rostlinami, drancovali bychom půdu. Ztratila by úrodnost. Hnojit zahrádku je třeba.
Mnoho z nás by rádo houby na zahradě pěstovalo, ale suroviny na intenzivní pěstování bývají těžko dostupné nebo nás odradí náročnost přípravy.
Do konce března můžeme vápnit a hnojit ovocné stromy a keře kompostem, fosforem a draslíkem v minerálních hnojivech.
Truhlíkové a nádobové květiny začneme v červnu přihnojovat. Většinou jsou totiž spotřebovány živiny v substrátu, do kterého byly na jaře přesazeny. Nejlepší jsou hnojiva podporující kvetení v dávkách asi 0,2% roztoku jednou týdně.