V přírodě se dračíky vyskytují v Severní Americe. V ČR se některé druhy pěstují jako zahradní trvalky, ty drobnější jsou oblíbené jako skalničky.
Mezi druhy dračíků, které jsou nejvýznamnější jako skalničky, patří zejména: Penstemon davidsonii, P. newberryi, P. rupicola, P. fruticosus, P. lyallii a P. barrettiae. Jsou si vzájemně i relativně podobné. Jde o stálezelené, nízké polokeře, které dorůstají výšky cca 10-40 cm. Odlišuje je pak tvar listů, velikost a do určité míry také barva květů.
V přírodě rostou zejména v horských oblastech pacifického severozápadu a často osidlují např. horské suťové svahy.
Starší rostliny mohou tvořit i docela široké trsy, klidně v řádech několika desítek cm. Při plošné výsadbě pak klidně i několik metrů. Na zahradě patří mezi nejvitálnější dračíky vůbec. Životnost na vhodném stanovišti může být u některých druhů jako je např. P. davidsonii či P. fruticosus i patnáct, dvacet či dokonce více let.
P. davidsonii var. menziesii v kombinaci s plamenky P. subulata, Erigeron linearis a nízkými kostřavami
Na zahradě jim nejvíce vyhovuje stanoviště na plném slunci a velmi dobře propustný, štěrkovitý substrát. Velmi dobře rostou na skalkách, ve spárách mezi kameny nebo ještě lépe v suťovištích, která jsou tvořena různou frakcí kamenné suti a obsahují rovněž podíl písku, půdních i jílovitých částic. V těchto typech substrátu mají obvykle dostatek vody během vegetace, ale zároveň nikdy netrpí jejím nadbytkem, zejména během zimy. Na druhou stranu suťoviště málokdy příliš vysychá, takže nehrozí ani riziko přílišného sucha během vegetace.
Obecně ale tyto dračíky snášejí sušší půdy velmi dobře a bez problémů si vystačí s občasnou zálivkou v podobně dešťových srážek. Jsou rovněž velmi dobře mrazuvzdorné a obvykle bez problémů snášejí poklesy zimních teplot až k -30 °C.
Určitým problémem mohou být déletrvající a hlubší holomrazy, kdy ale rostliny ohrožuje spíše zimní slunce a relativní sucho než samotný mráz. Pokud takové počasí nastane, pak není na škodu rostliny přistínit např. lehkou vrstvou chvojí.
Dračíky nakvétají na jaře, obvykle od konce dubna a během první poloviny května a kvetou většinou 3–4 týdny v závislosti na počasí. Občas se nějaký kvítek objeví i během léta či počátkem podzimu, ale o nějaké ochotě k opakovanému kvetení nelze příliš hovořit.
Barvy květů dračíků jsou dle druhu v odstínech fialové, nachové až jasně růžové.
Množení je relativně snadné, a to buď výsevem semen v předjaří, kdy není na škodu dopřát výsevům alespoň 5–6 týdnů chladu, s teplotou kolísající kolem 0 °C nebo v podstatě kdykoliv za vegetace řízkováním.
Některé druhy např. P. davidsonii a P. fruticosus se rozrůstají pomocí postupně přikořeňujících větévek, čehož lze při množení s úspěchem využít. Ochota k zakořeňování řízků je ale u různých druhů či odrůd různá.
Mimo tyto uvedené dračíky existuje samozřejmě celá řada dalších nízkých, často trsnatě rostoucích druhů. Pěstitelsky snadný je např. P. pinifolius, ten je i podobně dlouhověký jako výše zmíněné druhy a rovněž stálezelený.
Velkou skupinu pak tvoří vytrvalé, ale už ne tak dlouhověké druhy, které je potřeba trochu více hlídat a čas od času je přemnožit nařízkováním či opětovným vysetím. Příkladem takových je třeba P. strictus, P. crandallii, P. campanulatus, P. hirsutus aj.
Velmi hezky vypadá i blankytně modře kvetoucí P. saxosorum. Jinak jsou jejich nároky na pěstování podobné jako u předchozí skupiny.
Dračíky patří mezi neobyčejně početný rod, s více jak 250 druhy. Umožňují tak na zahradě či skalce vyzkoušet mnoho dalších, neméně atraktivních rostlin. Výhodu je i jejich relativně dobrá dostupnost. Běžnější druhy bývají v prodeji v zahradních centrech nebo na nejrůznějších zahradnických výstavách a výstavách skalniček.
Foto autor
Stálezelené vyšší, miniaturní nebo dobře snášející i suchý stín. To jsou ožanky, které si cestu na trvalkové záhony zcela jistě brzy najdou.
Pěstujete skalničky a chystáte se pořídit další, už pro pokročilé pěstitele? Inspiraci k výběru najdete v následujícím přehledu od Petra Hanzelky.
Co je kulaté, to je hezké. Koulenky jsou takové nejen ve skalce. Některé nízké vytvoří pokryv půdy. Všechny spojuje kulovitý tvar květenství a modrá či šedomodrá barva.
Ještě před nákupem semínek zelenin a květin, prohlédneme osiva z minulých let, která máme doma. Pro přehlednost je nejsnazší označit sáčky s osivy již při jejich nákupu rokem pořízení. U starších si zkouškou klíčivosti stanovíme jejich kvalitu.
