Domů » Zahrada » Okrasné rostliny » Květiny » Které skalničky vyžadují dobrou péči zkušeného pěstitele?

Které skalničky vyžadují dobrou péči zkušeného pěstitele?

Ježourek (Acantholimon sp.)

Skalničky okrasné květem i stříbřitými listeny po odkvětu. Tvoří velmi pevné, kompaktní bochany s tvrdými, pichlavými listovými růžicemi.

Původ: Hory jihu Balkánu a Malé Asie; především slunné kamenité či štěrkovité stráně.

Doba květu: VI.

Specifika pěstování: Ježourek je velmi náročný na propustnost půdy a drenáž, nesnáší přetrvávající vlhko v zimě ani dlouhodobě v létě. Ideálním stanovištěm je slunný, jižní svah s propustnou půdou (např. kamennou sutí), popř. nevytápěný skalničkový skleník. Ježourek se hodí i do suchých zídek.

Častěji pěstovatelné druhy: Acantholimon glumaceum (nejméně náročný), A. armenum, A. venustum, A. caryophyllaceum aj

Zvonek (Campanula alpestris)

Původ: Především západní Alpy; roste zejména v suťových svazích na kamenitých stráních.

Doba květu: V.–VI., květy jsou velké 4–5 cm

Specifika pěstování: Vyžaduje dobrou drenáž ale stálé mírné vlhko; špatně snáší letní horka a přemokření substrátu v zimě i v létě. Často je napadán slimáky. Ideální jsou velmi tenké spáry mezi kameny.

Podobně pěstovatelné druhy: Campanula alpina, C. zoysii

Dionýsie (Dionysia sp.)

Původ: Hory Íránu a států střední Asie; rostou především na kolmých skalách, v úzkých štěrbinách mezi kameny s odklonem od přímého slunce; často i pod skalními převisy částečně chráněné před přímým deštěm.

Doba květu: IV.–V. (popř. i III)

Specifika pěstování: Skalničky jsou vhodné spíše pro nevytápěný skalničkový skleník s možností regulace vodního režimu. Jsou velmi citlivé na přemokření i na příliš vysokou vzdušnou vlhkost a nedostatečný pohyb vzduchu. Často se používají i jako hrnková kultura v hliněných květináčích zapuštěných ve vlhkém písku.

Pěstovatelné druhy: Dionysia tapetodes (relativně nejsnazší), D. bazoftica, D. involucrata, D. curviflora, aj. V současnosti i mnoho kříženců a kultivarů.

Pomněnečka (Eritrichium nanum, E. aretioides)

Původ: Přímořské Alpy, Dolomity (Eritrichium nanum); Skalisté hory, Aljaška (Eritrichium aretioides).

Doba květu: V.–VI.; květy obvykle blankytně modré, vzácně i bílé

Specifika pěstování: Velmi citlivé na přemokření substrátu ale i na přílišné sucho. Ideální pěstováním přímo v travertinovém kameni ve skalničkovém skleníku s odklonem od přímého slunce.

Hořec jarní (Gentiana verna)

Původ: Hory Evropy i Asie; především vlhčí louky a kamenité stráně; hojný zejména v Alpách.

Doba květu: V.–VI.

Specifika pěstování: Potřebuje vlhčí, ale propustný substrát (např. s vápencovým štěrkem); hůře snáší letní horka v nižších polohách; často lépe udržitelný v kamenných korytech nebo zapuštěných květináčích než ve volné půdě skalky.

Podobně pěstovatelné druhy: Gentiana pyrenaica, G. terglouensis, G. schleicheri

Hymenoxys (Hymenoxys acaulis var. caespitosa)

Původ: Horské louky střední části USA (Wyoming, Colorado), obvykle nad hranicí lesa.

Doba květu: V.

Specifika pěstování: Špatně snáší přemokření nejen v zimě, ale i v létě. Ideální je místo na plném slunci a čistá minerální suť ve vrstvě alespoň 10 cm bez organických příměsí. Pokud se mu na stanovišti daří, dokáže se sám přesévat.

Podobně pěstovatelné druhy: Hymenoxys lapidicola

Lewísie (Lewisia sp.)

Původ: Severní Amerika, skalní štěrbiny, štěrkovité a kamenité svahy.

Doba květu: IV.–V.

Specifika pěstování: Často nabízené skalničky. Relativní náročnost je dána především stanovištními podmínkami. Rostliny jsou velmi citlivé na přemokření substrátu nejen během zimy, ale i ve vegetaci. Ideálním místem je stanoviště na plném slunci a čistá minerální suť ve vrstvě alespoň 10 cm bez organických příměsí.

Pěstovatelné druhy: Ke snáze pěstovaným patří především Lewisia longipetala a L. cotyledona a jejich kultivary. Hezké ale náročnější jsou např. Lewisia rediviva, L. tweedyi aj.

Jankea někdy i plstnatka (Jankaea heldreichii)

Původ: Řecko, skalní výchozy pod horou Olymp (endemit pouze této oblasti).

Doba květu: V.–VI.

Specifika pěstování: Ceněná a žádaná skalnička, náročnost je dána především stanovištními podmínkami a citlivostí na přemokření substrátu. Ideální prostředím jsou travertinové kameny, kam lze přímo vysít osivo, popřípadě i svislé tenké spáry mezi vápencovými kameny s velmi propustným, ale nevysychavým substrátem.

Podobně pěstovatelné druhy: druhy rodu Ramonda a Haberlea (rovněž čeleď Gesneriaceae). Pěstování je snazší.

Mákovník (Meconopsis sp.)

Původ: Zejména podhorské a horské louky a suťové svahy západního Himálaje; některé druhy vystupují až do výšek bezmála 5000 m n. m.

Doba květu: VI.–VII.;

Barva květů je obvykle jasně tyrkysově modrá, popřípadě i fialová nebo výjimečně jasně červená (například Meconopsis punicea).

Specifika pěstování: Rostliny velmi špatně snášejí vysoké letní teploty, suchý vzduch a nedostatek vláhy v půdě. Na druhou stranu špatně snášejí přemokřený substrát v zimě a časté střídání zimních mrazivých dnů s obdobími relativně vyšších teplot. V České republice lze doporučit k vyzkoušení pouze do podhorských oblastí (např. Šumavy, Krkonoš či Jeseníků). Některé druhy jsou rovněž monokarpní či obecně krátkověké.

Pěstovatelné druhy: Meconopsis horridula, M. grandiflora, M. betonicifolia aj.

Zvonečník chocholatý (Physoplexis comosa)

Původ: Jižní a jihovýchodní Alpy. Vlasové spáry a štěrbiny na svislých skalních stěnách.

Doba květu: VI.–VII.

Specifika pěstování: Velmi žádaný a atraktivní druh. Ve volné půdě ve skalce však velmi obtížně udržitelný. Ideální je pěstování přímo v travertinovém kameni nebo ve velmi úzkých spárách mezi kameny ve skalničkovém skleníku. Často napadán slimáky. Lze množit výsevem přímo na travertinový kámen.

Jirnice (Polemonium viscosum)

Původ: USA, jižní část Skalistých Hor; horské louky v nadmořských výškách 3000–4000 m n. m.

Doba květu: VI.–VII.

Specifika pěstování: Velmi citlivá na přemokření substrátu během zimy  i během vegetace. Špatně snáší i příliš vysoké letní teploty. V kultuře vyžaduje dostatek světla, velmi propustný, ale stále mírně vlhký substrát. Vhodnější pro skalničkový skleník.

Podobně pěstovatelné druhy: Polemonium boreale

Prvosenka nejmenší (Primula minima)

Původ: Horské oblasti většiny míst Evropy, velmi vzácně i v ČR (Krkonoše).

Doba květu: V.–VI.

Specifika pěstování: Skalničky hůře snášejí vyšší teploty v nižších nadmořských výškách. Ideální pro pěstování jsou spáry mezi kameny s odklonem od slunce a velmi propustný, ale stále mírně vlhký substrát i s obsahem humusu. V zimě velmi špatně snášejí přílišné vlhko. Vhodnější v chladném skalničkovém skleníku.

Podobně pěstovatelné druhy: Primula minutissima (původem z Himálaje).

Lomikámen (Saxifraga – sekce Porphyrion)

Původ: Vyšší polohy hor Kavkazu, střední Asie až Himálaje. V kultuře v současnosti převažují spíše různí kříženci a kultivary včetně řady odrůd českého šlechtění.

Doba květu: III.–IV.

Specifika pěstování: Skalničky jsou náročné na dostatek světla a vyšší vzdušnou vlhkost, špatně snášejí letní horka. Ideální je tedy stanoviště s odklonem od přímého slunce. Pěstební substrát musí být propustný, nesléhavý, stále mírně vlhký ale nikdy ne přemáčený. Lze pěstovat i přímo v travertinovém kameni. Řada druhů špatně snáší zimní holomrazy.

Podobně pěstovatelné druhy: Saxifraga lilacina, S. anglica, S. vandellii, S. lowndesii aj.

Dřípatka (Soldanella sp.)

Původ: Lesy, horské louky a kamenité stráně Evropy, především Alpy a Karpaty. Soldanella montana také v ČR (Šumava).

Doba květu: V.–VI

Specifika pěstování: Rostlinám vyhovuje humózní, ale dobře propustný, stále mírně vlhký substrát a stanoviště v polostínu či ve stínu. Hůře snáší vysoké letní teploty a přísušky. Lze pěstovat například v chladnějších, na sever orientovaných částí skalek nebo hajních partiích zahrady.

Pěstovatelné druhy: Soldanella montana (asi nejsnadnější), S. carpatica, S. pussila (velmi drobná), S. minima aj.

 

Rozrazil (Veronica bombycina)

Původ: Turecko; kamenité stráně a horská suťoviště, skalní výchozy.

Doba květu: IV.–V.

Specifika pěstování: Druh je velmi choulostivý na přemokření substrátu především v zimě, ale i v létě po delších deštích. Velmi snadno začíná uhnívat. Při pěstování venku vyžaduje mimořádně propustný substrát (ideálně minerální suť) a stanoviště na plném slunci. Spolehlivěji se pěstuje v nevytápěném skalničkovém skleníku.

Pěstovatelné druhy: Veronica kotschyana, V. satureioides, V. thymoides aj.

Autor je kurátorem trvalek a okrasných trav v Botanické zahradě v Praze Troji

Foto autor