Zlatice v proměnách: zakrslá, kulovitá, jako živý plot
30. 4. 2023Zlatice známe jako běžné keře v parcích a zahradách, dorůstající výšky a i šířky až dvou metrů. Ale i v malé zahradě můžeme zlatici využít.
Blíží se Barbora, mnozí z nás dodržují tento svátek, aby měli i vánoce rozkvetlé. K rychlení jsou vhodné větvičky ze zlatice, ale i broskvoně.
Dříve bylo rychlení více v oblibě a dalo by se říct, že bylo i snadnější. V domech a bytech byl větší rozdíl v denních a nočních teplotách, obdobně to bylo i s vlhkostní poměry.
Dnes bychom mohli rozdělit rychlené dřeviny na jisté a mírně rizikové. Do první skupiny patří zlatice (Forsythia) a vrby, do druhé patří např. růžovité dřeviny.
Ta patří ke klasice. Zlatice, rod Forsythia, nakvétá velmi ochotně. V současných zimách jí stačí necelých 14 dnů pobytu v místnostech s pokojovou teplotou. Pokud tedy chceme, aby zlatice kvetla na Vánoce, raději ji nařežeme na Barboru a poté i na Danu. Zlatici nemusíme nijak ošetřovat nebo namáčet v teplé vodě. U ní je naopak. Budeme mít potíž, abychom na Barboru řezané proutky, udrželi v květu až do Vánoc.
Do této skupiny patří třešně, višně, kdoulovce, mandloně, broskvoně, meruňky. Je pro ně charakteristické, že kvetou před olistěním. Mají v této době plně diferencované květy a stromy či keře ještě tak trochu spí.
Přenesením nařezaných větývek do teplé místnosti je probudíme. Aby dobře rozkvétaly a květy nezasychaly, namočíme je zhruba na půl dne, nejlépe na noc, do vody s teplotou 30 – 35 °C. Přispěje to k jejich probuzení a lepšímu nakvétání.
Pro namáčení je dobré je použít vanu. Musíme počítat s tím, že voda bude různě rychle chladnout, i když ji natemperujeme a ohřejeme na výše uvedenou teplotu. Pomaleji vychládá vana z kameniny nebo plastu, smaltované vychladnou nejrychleji. Dobré by bylo vodu několikrát za odpoledne či večer přihřát, respektive připustit a v koupelně ještě zapnout na několik hodin topení.
Aby křehké květy růžovitých dřevin tolik netrpěly suchým vzduchem, můžeme je ob den na několik hodin opět namočit do vody pokojové teploty. V teplém pokoji se suchým vzduchem se totiž květy často neotevřou úplně a zaschnou v poupěti.
Podobný efekt, jako namáčení, má přenášení vázy s větvičkami na noc do chladu. Ideálně do teploty okolo 10 – 15 °C. Pokud bychom nastartovali kvetení tak, že se budou květy otevírat ještě před Vánocemi, jednoduše necháme větvičky ve váze v chladu trvale.
Ke květům je vhodné dát i zeleň. Bez rychlení je solidní doplněk stálezelený břečťan, buxus, mahon, bobkovišeň, brslen, cesmína.
Pokud by se začaly nápadně prodlužovat jehnědy lísek v rodině, kde jsou alergici na pyl, raději je vyštípneme ještě před jejich otevřením.
Vzdušnější doplněk květů mohou být přirychlené větvičky břízy, modřínu, lísek. Zacházíme s nimi podobně jako s větvičkami růžovitých dřevin. Probouzíme je vodní lázní, vodu jim do větviček a pupenů doplňujeme noční lázní.
Další vzdušnou zelení, které vyraší velmi brzo po uříznutí a přenesení do bytu, jsou větvičky vrb, zejména vrb kroucených, například Salix matsudana Tortuosa.
Foto autor
Do této skupiny patří: komule (Buddleja), ořechoplodec (Caryopteris), tavolník (Spirea x bumalda), Pustoryl (Philadelphus) – pokud jsme je již neořezali v předchozím období podle rady z 12. 1. Dále po tomto termínu za vhodného počasí a v období bez