Botanik Václav Větvička v tištěném časopise Zahrádkář pravidelně odpovídá zahrádkářům, kteří se ptají po názvu neznámých rostlin. Přidává i zajímavosti.

Květinovou vánoční módu odedávna ovlivňují rostliny, které ve vánoční době kvetou, mají hezké plody nebo se dají přirychlit.

Ačkoliv krtky v trávníku ani na záhoně zeleniny rádi nevidíme, mnozí ctíme jejich přítomnost. Žerou škůdce. V krtčích chodbách prý udolají i hlodavce.

Květináče a truhlíky na parapetu vystavené slunečním paprskům se mohou přehřívat. Jako izolant proti přílišnému teplu pomůže košík z pedigu.

Pokud jsme v říjnu nepřipravili záhon pro mrkev a petržel, můžeme se do rytí a urovnávání půdy pustit během listopadu a posléze kořenovou zeleninu vysít.

Skříňka s líčidly. Snad každá z hereček má tu svou, na niž nedá dopustit. Kdybyste přesto tápali, najděte si stejnojmennou knížku Adolfa Branalda!

Rostlinolékaři třídí tzv. abiotické vady ve vývoji rostlin proto, aby snáze mohli najít příčiny nedostatku, za kterým nestojí ani choroba ani škůdce.

Rok se chýlí k závěru, a tak se dají spřádat plány pro ten příští. Co třeba osadit balkon či terasu rozmanitou zelení v nádobách?

Začátkem zimy v zahrádkářském kalendáriu obvykle připomeneme, že se sluší podpořit ptáky krmením. Přidáme i obrázek sýkorky na šípku či jablku.

V uličkách středozemních měst, třeba v Dubrovníku či Malaze, si člověk snadno všimne keře vyrůstajícího z kamenné zdi. To kapara našla dobré místo k životu.