Na kyselých půdách rostliny často strádají kvůli nedostatku živin, zejména vápníku, hořčíku a draslíku, vázání fosforu a molybdenu.
Dále může mít stoupající přijatelnost stopových prvků a zejména těžkých kovů za následek jejich nadměrný příjem a tím toxické působení na pěstované rostliny.
Často pozorujeme u zahradních plodin nedostatek vápníku vyvolaný suchem a přehnojením dusíkem a draslíkem, který vede k poruchám transportu Ca v rostlině. Tím dochází k známé hořké skvrnitosti (Ca-deficientní skvrnitosti jablek) a k nekrózám vrcholu plodů rajčat a papriky (Ca-deficientní nekróza vrcholu plodů rajčete a papriky). Protože nedostatek vápníku v rostlinách má jen zřídka příčinu v nedostatečné zásobě Ca v půdě (kromě silně kyselých půd), nelze jej většinou doplněním půdní zásoby (vápněním) odstranit. Důležitým předpokladem omezení výskytu těchto poruch je zajištění správného poměru mezi draslíkem a vápníkem v půdě nebo substrátu – tedy preventivní opatření. Často musíme omezit hnojení draslíkem. Zvýšit organické hnojení, čímž se vytvoří lepší podmínky pro příjem vápníku rostlinami.
Projev hořké pihovitosti na jablku
Výskyt je také značně podporován nadměrnou výživou dusíkem, a proto je nutné omezit hnojení dusíkatými hnojivy (např. i ve formě zákvasů z trusu drůbeže). Nedostatek vápníku v rostlinách lze do značné míry omezit, jestliže k přihnojování dusíkem používáme přednostně ledek vápenatý, který obsahuje 15 % dusíku a 20 % vápníku ve vodorozpustné formě. Doporučuje se jako preventivní opatření hlavně na stanovištích, kde se tyto fyziologické poruchy vyskytují.
Odrůdy jabloní náchylné na hořkou skvrnitost na lokalitách s pravidelným výskytem tohoto onemocnění ošetřujeme zpravidla od počátku července. Postřiky opakujeme 3 až 6 krát v intervalu 10–14 dní a používáme přípravky na bázi chloridu vápenatého jako např. Kalkosol, Kalkosan, Wuxal SUS Kalcium, Lamag-Ca a další podle návodu na obalu. V zahraničí se doporučuje použít na začátku ledek vápenatý v koncentraci 0,4 %, max. 0,6 %, a další ošetření zakončit přípravky na bázi chloridu vápenatého. Současně upozorňujeme, že pro tyto účely nelze použít ledek amonný s vápencem (27 % N).
Tmavé propadlé skvrny jsou příznakem nedostatku vápníku
Co dělat, když se nám u plodů rajčat a paprik objevují nekrózy vrcholu? Na konci plodů rajčat vznikají nejdříve vodnaté, později tmavě hnědé až černé, nekrotické, ostře ohraničené a mírně propadlé skvrny. Podobné jsou nahnědlé velké skvrny na plodech papriky. Za sucha skvrny zasychají a za vlhka podléhají hnilobám. Od počátku intenzivního růstu lze dodávat pohotový vápník zálivkou do půdy Kristalonem rajče a paprika podle návodu. Obsahuje dvě složky – ledek vápenatý a Kristalon Plod. Můžeme též provádět střídavě zálivku po 14 dnech ledkem vápenatým a Kristalonem Plod v koncentraci do 0,2 %. Obě hnojiva nelze společně míchat. Dále připomínáme, že zálivka nebo přihnojování na list zvyšuje riziko napadení rostlin chorobami a základem ochrany je harmonická výživa a dostatečná zálivka.
Deficience vápníku se projevuje často na špičkách papriky
Přímý nadbytek vápníku v rostlinách není prakticky známý. Jsou však známa četná poškození vyvolaná vysokým obsahem vápníku v půdě nebo dávkami vápenatých hnojiv, která se projevují jako chlorózy (žloutenky) některých ovocných dřevin a okrasných rostlin. Nadbytek vápníku u těchto rostlin snižuje přijatelnost železa a dalších stopových prvků, zejména zinku.
Některé odrůdy rajčat jsou k nedostatku válníku citlivější
| Půdní druh | Orná půda | Trvalé travní porosty |
| Lehká | 6 | 5 |
| Střední | 6,5 | 5,5 |
| Těžká | 7 | 6 |
V závěru je třeba uvést, že nedostatek vápníku v rostlinách nebo výskyt mechu v trávníku není spolehlivým ukazatelem potřeby vápnění. Rozhodnutí, zda vápnit a jakou použít dávku, by mělo vycházet pouze z výsledků rozboru půdy. Spolu se zjištěnou hodnotou pH půdy dodá příslušná laboratoř také doporučení, jak půdu vápnit. Zahrádky však bývají často převápněny v důsledku příliš častého a nadměrného vápnění. Optimální pH pro většinu rostlin pěstovaných na zahrádce nezávisí na druhu rostlin, ale na druhu půdy (viz. tabulka).
Foto Jaroslav Rod
V největší míře přijímají draslík mladé rostliny a to až do doby, kdy kvetou. Nedostatek draslíku v mladém stadiu nelze později vyrovnat.
Správným hnojením a péčí o úrodnost půdy dodáme živiny, které rostlinám zajistí dobrou kondici. Bez živin v půdě bude úroda horší. Které látky použít a jak?
Rostlina nezbytně potřebuje ke svému růstu, vývoji a dobrému zdravotnímu stavu vápník. Nedostatek tohoto biogenního prvku vede k různým poruchám.
Nejzávažnějším onemocněním broskví je kadeřavost broskvoně. Způsobuje ji houba Taphrina deformans. Silná infekce této choroby zaviní značné škody.
V boji proti mšicím jsou významné i larvy dlouhososek a lumků, které jsou odkázány ve své výživě na pyl a nektar z květů. Dospělé dlouhososky spolehlivě poznáte podle schopnosti stát na místě v letu při sání nektaru z květů a hlavními pro ně lákavými …
